Takže k tomu vymlouvání se. Důvodů je celá řada a nechám jen na vás, abyste se rozhodli, který z nich (případně jejich kombinaci) mi budete věřit. Mimochodem – speciálně pro kverulanty: ANO, další typicky blogískový post. A ano, asi se ze mne přes původní odhodlání stává typický blogger. No co se dá dělat, brečet kvůli tomu nebudu. Tady máte mé výmluvy:

1. Nevychází nic zajímavého

Smutné, ale pravdivé. Vzhledem k tomu, že většinou píšu primárně o věcech, co vychází, příliš mnoho materiálu není. Listopad a prosinec jsou mezikvartální měsíce a s tím těžko něco uděláme.

2. Nesleduji anime

Na tom by nebylo prakticky nic divného, příliš ho nesleduji ani normálně, nicméně v poslední době jsem díky Tewíkovi propadl zcela jinému druhu pořadů (ne, není to porno, je to horší – pořady o vaření, reality show o vaření a tak). Původně jsem měl v úmyslu koncem listopadu sepsat nějaké info o tom, jak se vyvinuly série, které jsem se rozhodl sledovat, ale jak říkám… Takže až recenze poté, co tyto seriály dovychází.

3. Změnil jsem zaměstnání

Jak někteří z vás vědí, mé minulé zaměstnání probíhalo formou home office, takže jsem měl kopu času a nervačil až, když jsem měl termín. Nové zaměstnání už je klasické, lépe placené, v cool nadnárodní firmě, cool kanceláři a s fajn kolegy. Navíc se tak dostanu blíž k zajímavým architektonickým počinům, o kterých jsem zatím jen četl. Bohužel mám obavu, že nervačení s blížícími se termíny mne stejně nemine;) Ale aspoň na to nebudu sám. No nicméně času mám méně.

4. Jsem líný

Snažím se s tím bojovat, ale zatím má lenost vyhrává. Měl jsem například v plánu vydat po Akiconu co možná nejdřív přepis přednášky, ale bohužel, zatím vyhrává právě ta lenost. Pravda, není sama, ono když člověk v půl šesté dojde z práce, má nějaké ty resty ve škole, tak hodinu denně mu zabere Animefest 2009 a do toho se ještě snaží na něco koukat, něco si přečíst atd., má vítězství v podstatě zadarmo. No ale to se časem taky srovná, prostě si na nový režim zvyknu.

5. Pořád někde lítám

No dobře, toto už je chabá výmluva, přece jenom většinou se to teď týkalo práce a tak jsem to mohl hodit pod ni. Vyřizování papírů, služebky, školení v Praze na sídle firmy, to vše jsou nutné součásti změny zaměstnání, ale dá se to v pohodě přežít. Navíc to má i kladné stránky. Například díky školení jsem mohl od Jarníka nafasovat animefestí kalendáře, potkat v metru Seqoyku a dát si sraz s Gladness. Nebudu se tu rozplývat nad tím jak super holka to je, abych zas někoho nevystavil pokušení k šíření drbů, jen bych rád podotkl jedno. V Praze (zejména v centru) se vyznám lépe než většina Pepíků co znám. To, jak je špatné se touto znalostí vychloubat jsem se přesvědčil právě s ní. Tak dlouho jsem dělal ramena, až jsem se zakecal a směrem na Florenc jsem u Masarykova nádraží odbočil o ulici vedle. No co vám mám vykládat, tuhle historku mi bude předhazovat ještě pár let.

Doufám, že jste si vybrali z výmluv dle libosti. Každopádně teď máme svátky a já první část trávím s rodinou. Jinými slovy, mám teď čas psát, takže zkusím napravit alespoň tu přednášku a pak se uvidí. Mimochodem, všem věrným i náhodným čtenářům přeji takové ty věci co se obvykle přejí – vánoční pohodu, neotravné příbuzenstvo, přežití svátků ve zdraví, spokojenost s dárky (jak pro vás, tak od vás) a v rámci Silvestra takovou zábavu, jaká vám bude maximálně vyhovovat.