Abych hned preventivně předešel diskuzím na téma, jestli mám nebo nemám právo se vůbec o „cosplayerech“ bavit, komentovat je a vůbec se do nich obouvat, nejdřív pár informací o mé maličkosti, pro ty, kteří mě buď neznají nebo mají krátkou paměť: Když nepočítám dětské maškarní plesy, první kostým jsem navlékl v roce 2004 a hned to byl crossdress. Tento cosplay skončil dokonce otištěn v japonském vysokoškolském tisku. Jasně, fotka byla ostřena na mého cosplayerského kolegu a byla černobílá, ale i tak je to nejspíš víc než se většině ohlasuchtivých kostýmujících otaku podaří za celý život. V roce 2006 jsem spolu s Rin absolvoval vůbec první cosplay divadelní scénku v české otaku historii a vyhrál s ní soutěž na tehdejším Pragoconu (pro změnu plyšový kostým). Od roku 2008 taky dohlížím na největší českou cosplay soutěž a když mě okolí donutí, občas si něco funny i obleču. Ale hlavní důvod, proč mám právo je prostě a jednoduše ten, že mám blogísek a nebojím se ho použít!
Když jsem psal někdy před rokem článek o kritizování, boření a ničení, vzbudilo to docela ohlas, někteří lidé se chytli za nos, další zamysleli a jako obvykle, nemalá skupina postřelených hus se rozkejhala, až jeden nevěděl, jestli se smát, nebo brečet. Hodně lidí ho pochopilo, další spousta ne, ale nějak jsem neměl ani sílu to dál vysvětlovat, ani pocit, že by to pomohlo. Každopádně uběhla spousta vody a téma cosplayů je tu zase. Jenže… tentokrát nebudou terčem článku (a spolu s ním i mého posměchu) kritikové, ale samotní cosplayeři, lidi v kostýmech a póvl, který se kolem nich motá. Na nějaký rozbor oproštěný od emocí taky můžete zapomenout, protože na něj nemám náladu a oni si to beztak ani nezaslouží. A hned vysvětlím proč.
Protože komunita československých cosplayerů je jedna velká zahnívající žumpa. Odpadní stoka za školní jídelnou, do které někdo vylil kontejner kvasících zvratků zkaženého romaduru. Zhnisaný jebák na zapařené posrané prdeli vyžraného hikikimori fanouška Hacune Miku.
Zpozorněli jste? Super. Protože já si nedělám srandu. Přesně takový pocit z vás mám. Ne z kritiků nebo haterů, jak teď s oblibou označujete kohokoliv s negativním nebo ne dost pozitivním názorem. Ti jsou z obliga, je jich v podstatě pár, jsou poměrně známí a za své názory se nestydí. Mluvím o vás, milí sluníčkoví lidičkové, kteří se na jedné straně vymezujete proti negativitě v komunitě, ale tou druhou s potměšilou radostí přikládáte pod kotel. I o vás, mravokární věrozvěstové jediného pravého přístupu ke cosplayi. Že nevíte, na co narážím? Oukej, tak si to pěkně rozebereme. Už před rokem jsme tu měli klasickou slepičí drbárnu a vzájemné drobné pomlouvání mezi cosplayery, které mi tak nějak pilo krev. Nevím, jestli se na nás přeneslo z lolita zpovědnice nebo je to prostě odvěký úděl všech společenství, jejichž majoritu tvoří ženy, ale stalo se a odčinit to nelze. Za tu dobu jsme ale ve vývoji učinili vpravdě mílové skoky a myslím, že v současnosti už tento odvar ze zkvašené menstruační krve směle doháníme a nejspíš i předháníme. Lolitám totiž proti cosplayerům něco chybělo. A tím něčím byly „komunitní hvjezdy“ nebo chcete-li „internetové celebrity“ a jejich nohsledi a masturbanti.
Aby to někdo nepochopil špatně, nemám na mysli samotnou existenci lidí, kteří jsou známější než jiní. Je mi naprosto u zadele, jestli jste někdo jako Tobinka, která si sice dává práci s kostýmem, ale zásadně si volí postavy, na které nikdy fyzicky nebude mít, prostě protože YOLO, a na kterou se v náhodných gamerských diskuzích pravidelně snáší tolik špíny, jako by většině hráčů spláchla hračky do kanálu a navíc sama odložila vydání Half-life 3 minimálně o pět let. Stejně tak mě naprosto netankuje, jestli jste typ podobný Hemulce, která má slovník dlaždiče, mimiku jako Steven Seagal a za sebou zástup onanů, kteří ji adorují jako by kadila nejlepší stejky střídané občas křupavoučkou slaninou. Nezajímá mě ani to, jestli se s frenetickým zápalem účastníte cosplay soutěží, do kterých si vybíráte náročné kostýmy, které často zblízka provedením zrovna nenadchnou i když z dálky připomínají bitevní loď třídy Iowa, a za sebou táhnete skupinku oddaných mstitelek jako Serraphina. Dokonce i typ rozbité porcelánové panenky kombinované s excesivním použitím photoshopu jako třeba Tessu, která samou svou existencí šíří chaos a konflikt a pak se hrozně diví, že se chaos občas vzbouří a narve jí násadu od koštěte do zadku až po štětiny, u mě vyvolá maximálně rozpačité pokrčení ramen. Je to totiž váš boj, váš způsob života, vaše kostýmy a mně se to může buď líbit nebo nelíbit – a v takovém případě vám to řeknu, protože prostě můžu a je mi fuk, jestli můj názor vezmete nebo ne.
To, o čem tu mluvím je regulérní překlopení komunity fanoušků do jakési parodie na „život bohatých a slavných“. Nevím, jestli to začalo tím, že se objevila móda zakládání fb stránek, že někteří cosplayeři začali chtít víc pozornosti nebo prostě tím, že jako národ příliš visíme na médiích. Ale rozhodně vím, co celou situaci dostalo do aktuálního stádia. Pokud tipujete Přiznání cosplayerů na facebooku, tipujete správně. Ale není jediným viníkem stejně jako další majoritní důvod – populární Ask.fm. Oboje jsou jenom nástroje (byť v prvním případě mají admini možnost nedávat ho do ruky každému, takže úplně bez odpovědnosti nejsou). Hlavními viníky jste vy…
Není mi úplně jasné proč, protože z těch z vás, které znám, snad není jediný, který by nepohrdal českým bulvárem, nebylo mu zle z Džambulky a „investigativních“ novinářů Blesku případně žral pořady typu VIP zprávy. Přesto většina z vás jde a s pokrytectvím čtenářů našeho nejčtenějšího deníku říkáte známým „to je hrůza, co na sebe dneska ti cosplayeři napíšou/odvysílají“, ale zároveň pravidelně hltáte, co se zase objeví, lajkujete a dáváte pozor, aby vám náhodou nějaký drb neutekl. Dobrovolně se tak stáváte konzumenty divadla, které vám vlastně nic nedá, jen vám do žil vstříkne takovou tu „pravidelnou dávku emocí“. A proč říkám divadla? Protože věřte tomu nebo ne, o nic jiného tu ve spoustě případů nejde. Část prázdnin i podzimu jsem ve volných chvílích trávil určitý čas (nuda na noční) sledováním cosplayerských Asků a přiznání. Kdyby kolegovi Rambouskovi chyběla nějaká zadání bakalářek, měl bych pro něj tip. Protože i neautomatizovaná analýza textů, reakcí a lajků ukazuje až „nečekané“ souvislosti. Jste zvědaví na výsledky mého pozorování? Tady je máte:
1. We are famous bitches! – řadoví cosplayeři, nemusíte se bát, je jedno, co si oblečete nebo jak bude váš kostým ve finále vypadat nebo jak se na něj hodíte nebo ne, lidem se buď líbit budete nebo nebudete. Pokud vaši fotku někdo přímo nerozmaže na Sčítání nebo podobných stránkách, žádná nenávistná sprcha vás nečeká. Adresné i neadresné výpady se týkají jen poměrně omezeného okruhu osob, podobně jako v případě jakéhokoliv jiného bulváru. Vy do něj nepatříte. S tím ostatně souvisí i oba další body.
2. We are meant to be seen! – proslulost, ať už chvalnou nebo nechvalnou je třeba opečovávat. Telebrity aktivně spolupracující s bulvárem by mohly vyprávět. Obě zmíněné anonymní služby poskytují cosplayerům přímo luxusní zbraně. Nemluví se o vás dost? Hurá sepsat si přiznání případně trapný dotaz sám na sebe. Konkurenci ideálně nezmiňovat, tu veřejně drbou jen amatéři, přece jí nebudeme zvyšovat ohlas, to dá rozum.
3. We are many! – a koneckonců, přece se nebudu zalamovat sám, ono by to možná i bylo nápadný, však oni se fanoušci sami postarají, aby to vřelo, občas ať chci nebo ne. A jak je dokonáno, ideálně rovnou svůj idol upozornit nebo se aspoň aktivně ohrazovat v diskuzi „proti tomu zamindrákovanému hejtrovi“, který si dovolil vaši kamarádku/kamaráda/vlhký sen pohanět.
4. We are best friends forever! – používá vaše cosplay kamarádka a rivalka, která vás vnitřně sere, ale navenek jste vůči ní jako z cukrkandlu, výše uvedené metody? Ideální možnost jak se přiživit! Dokažte celému světu, jak pevně ji hájíte, instantní lajky zaručeny. Koneckonců ona vůči vám nejspíš cítí i dělá totéž, ne?
Přijde vám to divné? To nejste sami. Za dobu pozorování jsem si i zkusil obou služeb využít a nějaké modelové příspěvky napsat. Pokud tipujete, že negativní fungovaly mnohem lépe, máte pravdu. A tak jsem krom pozorování začal i oťukávat různé konkrétní jedince. A nejen, že jsem si potvrdil výše zmíněné body, zároveň jsem natrefil na další povedenou věc – opět stejně jako u bulváru, i tady stojí za nejošklivějšími útoky často ti nejbližší. Kamarádi, příznivci, jen si vyberte. Důvody se různí, potkal jsem dokonce i názor „ji potom můžu utěšovat“, ale většinou jsem měl pocit, že to dělají prostě proto, že je pak co drbat, proti čemu se vymezovat, o čem natáčet vlogy a tak vůbec. Znáte to – když nepřítel chybí, je nutné si ho vymyslet. Přitom občas nejde o žádná nevinná rýpnutí, přece jenom kdo jiný než nejbližší okolí ví, kam bodnout, aby to bolelo. Ano, jsem ochotný připustit, že si to občas terč něčím zaslouží, ale většinou ne.
Hnus? Možná. Jenže to si říká většina věrných čtenářů i o obsahu Blesku. A i když o praktikách vědí, jdou a s gustem si koupí další číslo. A my jako správní pokrytci nejsme jiní. S každým komentářem, příspěvkem nebo lajkem se aktivně účastníme na budování československého otaku bulváru. Na nikoho neapeluju, aby s tím přestal, samotného mě to z části nebaví a z části fascinuje (jak ostatně říká název článku). Jenom by asi stálo za to, aby víc lidí znalo pravidla hry. Potom by možná ustaly i věčné pře o to, kdo koho smí nebo nesmí cosplayovat a co je ještě cosplay a co už coss dress, cross dress, cross over nebo cross whatever. Někteří z vás to možná myslí dobře, ale už si neuvědomujete, že se do krve rvete v uměle vyvolaných konfliktech. Je to jen divadlo. Laciný kabaret plný lidí, kteří nevědí, kdy jsou ještě diváci a kdy už herci. Z pozice občasného diváka je mi to celkem jedno, když nechci, sledovat to nemusím. Ale z pozice organizátora akcí… no řekněme, že nejsem moc nadšený, pokud se i dlouho po skončení neřeší akce samotná, ale anonymní žlučovité plivání a vzteklé syčení.
PS: Pokud chcete, aby se vaše komentáře uchovaly, komentujte pod sem článek a ne na facebooku, přece jenom tady je dohledáte i za rok, neztratí se v hlubinách historie jako na fb.
47 komentářů
(#)
Pod tohle bych se podepsal. FB/Ask diskuze o cosplayi mi připomínaj diskuze na novinky.cz, asi v tom nejsem sám, že?
Jinak jako fotograf bych jen dodal otázku. Mají někteří cosplayeři doma zrcadlo? Upřímně přiznávám, že některé fotky se nedají nahrávat, a objektivem to fakt není. Protože YOLO. A hůř.
(#)
Mas blogisek a vies ho pouzit.
(#)
Rojta: Je to tak, někdy si představuju, jak táta s mámou v práci zapáleně komentují na idnes a novinkách, synek s dcerou na Sčítání a Přiznání… a večer si pak sednou ke společné večeři se spokojeným zadostiučiněním lidí, kteří „to těm kreténům pěkně natřeli“.
(#)
Zajímavý článek. Považovala jsem se za člena otaku komunity tak 7 let, ale postupem času jsem si od komunity udělala trochu odstup, takže nevím, co se kde děje a jak se vyvíjí. Jediný kontakt s otaku komunitou in real life je pro mě animefest, kam příští rok pojedu po osmé. Z toho co jsem si tu přečetla jsem mírně zaskočená, ale nemůžu říct, že by mě to překvapovalo. Možná je dobře, že jsem se trochu distancovala. Anime pořád miluju, ale kam se ubral český fandom mi asi po chuti úplně není…
(#)
Bezva článek jako obvykle. Líbi se mě ten styl jakým je to napsané i když hate mezi cosplayeri jde mimo mě…
(#)
Pěkný článek jen co je pravda. Některé věci jsi tam hezky vystihl. Zvlášť máš u mě bod za to, že jsi přímo jmenoval, to chce koule.
Osobně také dosti zpochybňuji přínos „Přiznání Cosplayerů“ do komunity. Nebo jinak, přínos by to mohlo mít ale to by se tam nesmělo řešit to o čem jsi psal. Sám jsem tu FB stránku z počátku ignoroval ale po čase mě to nedalo. Někdy mě to pobaví a někdy si nad tím zapláču, jenom musím doufat, že ten kdo to tam nejvíc postuje je ta „hlasitá menšina“ a že takhle se nechová většina cosplay komunity.
Ale nemyslím si, že by se měla lámat hůl nad komunitou. Ono to v zahraničí asi bude dost podobné. Buď to po čase zmizí, nebo to přestane lidi bavit a tak si na Přiznání budou vylévat žluč jen někteří jedinci a pak trollové.
(#)
Teď bude krásné sledovat, jak s tímhle budou najednou všichni ti butthurti zajedno.
(#)
Na první pohled se mi zdálo, že je tvůj článek trochu silnější kafíčko. Ovšem, nazýváš věci pravými jmény a v podstatě s tebou se vším souhlasím…
A také jsem velice zvědavá na reakce čtenářů.
(#)
Nebylo by lepší jim nedávat věci, proti kterým se můžou vymezovat?
Ptám se, protože mám dojem, že oni si z toho takhle stejně vyzobou jenom ty urážky a všechno ostatní jim přijde jako ve společnosti úplně normální věc.
Spousta lidí před tebou na různých sociálních sítích vysvětlovala, proč je co špatně a nikdy nikoho nedokázali poučit, krom vnějších pozorvatelů. Na druhou stranu zjevně rantuješ ze znechucení, takže to asi beztak není ten účel.
(#)
Ratman: Kdybych se bál toho, že si z mých článků lidi vezmou jen to, co se jim hodí, nemohl bych napsat nikdy nic.
Já jim navíc neříkám, co je dobře nebo špatně, jen ukazuju, jak to funguje. Ani tím nejsem nijak extra znechucený. Pokud z toho někdo získá dojem, že je to špatně, že se to takhle děje, dobrá. Ale pokud je mu to jedno nebo se mu současný stav líbí – jeho volba
(#)
Nakonec to okřídlené příšloví „česká otaku komunita je jako jedna velká rodina“ není tak úplně mimo mísu.
(#)
Nejdřív sem si řikala – zase výkřik do tmy od někoho, kdo neví co s časem…
A jak sem tak četla, říkala jsem si: A sakra, má pravdu!
Dalo by se říct, že sdílím spoustu názorů, přiznání otaku i ask jsou zlo, všichni si stěžují na blbosti a do toho to stádo slepic…
Jen tak dál, takové články stojí za to číst!!!
(#)
V tuhle chvíli by mě asi zajímalo kdo je YOLO. Jinak v celku dobrý a pravdivý článek. Já osobně Ask.fm vedu z toho důvodu, že je mi tak nějak jedno co si kdo myslí a aspoň o tom mám přehled.
Je mi celkem líto lidí, kteří mají potřebu být čím dál slavnější, protože vím že přesně jako bulvár to funguje a stejně jako bulvár je bude tahle komunita pak jen chtít potopit. Bohužel spadlo do toho i dost kamarádů a myslím, že se na tom nedá moc měnit.
(#)
Vidím tu u některých komentářů předpoklad „cosplay komunita = otaku komunita“. FB nevedu a tak jsem hodně informačně mimo, ale vážně jsme na tom až tak špatně? Nechce se mi věřit, že by v tom jeli fakt všichni…
(#)
ledman: Všichni zdaleka ne, ale spousta lidí na tom ve větší či menší míře participuje. Máš pravdu, že cosplay komunita je jen menší částí celé otaku subkultury, ale v současné době je to její nejviditelnější část.
Sho: Yolo = you only live once nebo tak něco. Krédo amerických teenagerů a v podstatě výmluva pro jakoukoliv činnost, která tě napadne od pití alkoholu, přes jezdění na černo až po znásilňování mrtvých koťátek.
(#)
Tedy první článek od tebe s vulgarismy. Na druhou stranu „bulvárním stylem o bulváru“ to asi jinak nešlo.
Zajímavá analýza a děkuji za několik podnětů k přemýšlení. Po několika návštěvách přiznání a sčítání musím uznat, že se jedná o bolestné a někdy až fascinující čtení.
(#)
Na to se nedá říct nic jiného než. NÉ ASI!
(#)
„Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
William Shakespeare
I když je to někdy pěkná šmíra.
(#)
Troufl bych si říct, že tímto problémem netrpí pouze česká cosplayerská „scéna“, ale i pomalu celá česká otaku „komunita“.
Třeba Nagat. Říká vám to něco? Jo, tak přesně to myslím.
(#)
Však Nagat je taky cosplayerka
(#)
Přesně tak, bliju, velebnosti, a kvůli těmhle věcem cosplay scénu vůbec nesleduju. Ještě, že AMVčkaři sedí každý u svého PC a moc se neprolínají, že?
Btw, protože to teď padlo na FB a částečně se to prolíná – co si myslíš o zajímavém přístupu Euro cosplaye: „Pošleme tam lidi s kostýmem, který je nejsložitější“, takže je tento plný letadlovek s volánky? Poslední dobou mi přijde, že čím víc hodin člověk stráví nad skládáním krajkovaných spodniček, tím lepší má šanci se do Euro cosplaye dostat. Když se kouknu na seznam účastníků, tak úplně vymizely cosplaye relativně jednoduché (byť mnohdy zdánlivě, kdo sháněl někdy doplňky, tak ví), leč v kvalitním provedení úchvatné. Je to tím, že se přímo vítězové a účastníci téhle soutěže dostávají do přeshraničních porot a dosazují tam další lidi s tímhle stylem nebo mi něco uniká? Jsou to židozednáři? Exkrementy? Jan Tleskač?
(#)
Velmi zajimavý článek u kterého jsem se velmi pobavil(zvlášť hraní si z z českýmo-zahraničně-internetovými vulgarismy). Opravdu nechápu dodnes hate in otaku community. Poslední dobou jsou tyhle „války“ už tak otravné, že se donutím smát opravdu ztěží. Já osobně jsem nikdy moc peněz neměl, tak cosplaye dělám z toho co mám, takže si vybírám ty méně fin. náročné. Jestli mi někdo zkritizuje za to jak vypadám, jak se oblékám atd. to už k tý dnešní internetově zkažený společnosti bohužel patří.Já se snažím a nikoho nahtuju dokuď se mi nebude navážet do rodiny a jiných citlivých témat. Marketing, peníze, vidina „být úspěšný“, uznávaný atd. to chce každý. Už se nevrátíme do dob kdy se tyhle věci dělaly pro zábavu a ne pro prestižní osobní pocit. „Já jsem víc než vy!“ Bude fajn, když si to lidi uvědomí, ale ti co nám to nejvíc prasí o těch pochybuji.
(#)
Co si budem vyprávět. Po delší době jsem našel někoho, kdo zastává podobný názor co se celé „šťastné Otaku rodinky“ týče. Tenhle článek stálo za to si přečíst.
(#)
Ha, s Hemulkou naprosto souhlasím. Ošklivá je, na jejích cosplayích nevidím nic pěkého a vyjadřování – hrůza.
(#)
Jako článek dobře napsanéj, opravdu bych chtěla mít tvou slovní zásobu
Jinak líbí se mi cosplay, který hledám, ale sama bych do toho nešla 
(#)
semtadylidi: Vidíš? A já přitom o kvalitě jejích kostýmů ani o jejím vzhledu vůbec nic nepsal. Naživo jsme se totiž zatím vždycky jen míjeli, takže komentuji jenom to, co vnímám z fotek a vlogů (a ostatně jsem jí to i řekl).
(#)
No, nevím kdo jsi, stejně jako neznam valnou většin týhle …úžasný komunity, ale bravo
Skvěle napsané.
Ale JÁ se za to nestydím 
Ale přiznám se. Přiznání nepíšu, díkybohu, ale sem hyena co je moc ráda čte, i když většinou nevim o kom to je.
No co, mam ráda bulvár
(#)
Moje slova
Kde jsou ty casy kdy sme byli (Otaku) jen skupina 20ti letych nerdu s uternima srazama a nikdo na nikoho neplival 
(#)
Konečne som po pol hodine prešla na koniec , úspešne dočítané , porozumené a uprimne suhlasím kedysi bol cosplay u nás hlavne o tom sa zabaviť ukázať akí šikovní sme a nič sa dalej enriešilo a čo je to teraz? všade kde kukám samé odrbovačky a podobne …hmmm smutné kam táto komunita speje a kopa dobrý cosplayerov kvoli takýmto veciam skončila a nahradili ich rádoby slečinky čo si myslie že cosplay je sláva -.-“
(#)
Velice povedené,
zprvu jsem si myslela že jde jen o další popudný článek který má rozpoutat další hejtování přikyvování němých oveček, či snad něco horšího. Ano lidé by se měli snažit dělat cosplaye na které vlastně mají hodně se snažím o realismus stahuji hrudník snažím se o pravdivý roleplaying ale odpusťte mi ten výraz ale ať se budu snažit jak chci za noc nevyrostu o 20 cm, nebudu mít svaly jako „swarceneger“ a nenaroste mi penis, abych byla opravdová nefalšovaná postava nezastávám se ani jednoho názoru ze cosplayovat můžeš cokoliv pokud tě to baví ani ze když nevypadáš jako kopie ani se nepokoušej. prostě vše v rámci svých možností.
ale to jsme silně odbočila.
chci tě pochválit za povedený článek, myslím že nejednomu čtenáři jsi otevřel oči, jen tak dál. Přeji jen to nejlepší do budoucna kdyby takových bylo víc bylo by to o moc krásnější ale to je utopie
PS.: Moc se omlouvám za případné chyby hodně bojuji s češtinou.
(#)
Dobře ty, Konoe, ty si dokáže přiznat opravdu málokdo z nás.
Já jsem s Hemulkou ještě neměla tu příležitost mluvit, ale i na její ask jsem se jednou vydala a docela dobře jsem se pobavila. Uplivávat si nad jejími způsoby ale snad mohou jen pánové, kteří nadále zbožně touží po anime stereotypu cudného kvítku.
Na rozdíl od jiných celebritek se mi zdá, že když si pustí tlamičku na špacír, nemá to tak úplně vedle. „Pyčo.“ 
Tenhle článek a stejně tak rozleželé reakce pod ním dobře ilustrují proměnu třeba mých pocitů kolem téhle frašky. Jsou tu momenty, kdy mě to všechno nehorázně znechutí a mám chuť vymýtit to hnízdo zmijí alespoň ze svého friendlistu, ale člověk to chvilku okecává, zazní znovu jména a osobní názory a jakýsi vztah k tomu všemu dále trvá. Pravidelná dávka výlevů celebritek je takovým mdle milým připomenutím toho, že jsme se kdysi dávno viděli na sraze, objímali jsme se a mysleli jsme, že odteď budeme sdílet své nově propojené přátele, vydrží to a budeme mít společenštější život.
Naděje je holt rakovina.
(#)
toto ma vždy sralo keď mi to dospelí v mladosti hovorievali, takže skúsim:
mať tak tvoje problémy…
(#)
^ Freud.jpg
Wolfii/Nya-chan: Eurocosplay má daleko hlubší problémy než prevalenci nějakého druhu kostýmů po stránce zpracování. Vypadá to jako vtip, má to s cosplayem společných 0 věcí, dělají to hloupí lidi kteří nemají ani znalosti, ani schopnosti, ani vkus a celkově je to ohromně omezené, do sebe zahleděné a masturbační.
Kdybych měl soudit, Eurocosplay je výrazně horší věc než naše česká cosplayová scéna a naší českou cosplayovou scénu hintzu popsal barvitě, ale přesně. Naši cosplayeři aspoň nejsou výhradně pedofilové a lidi, kteří chodí na con vyloženě balit holky. I když je tu obojího dost. Naši cosplayeři jsou taky zpravidla alespoň na nějaké úrovni otaku, kdežto eurocosplayeři jsou akorát kokoti.
(#)
Ratman + Nya-chan Production: K Eurocosplayi:
Já nevím. Na jednu stranu ano, když kouknu na nominace, souhlasil bych s vámi v tom, že je to letos z velké části jako přehlídka extrémně nazdobených vzducholodí. Co budou mít soutěžící na samotné finále netuším, třeba budeme příjemně překvapení.
Každopádně neviděl bych samotnou soutěž tak tragicky – to regionální kola totiž můžou za to, jak bude finále vypadat. Pokud si lidi napříč Evropou stěžují, že nominační fotogalerie vypadá jako fotky z mezinárodních manévrů v Pacifiku, proč tam tyhle lidi posílají? Proč nesoutěží sami s něčím lepším?
Arashi dnes někde zmínila, že Eurocosplay se od dob, kdy se účastnil Alfred hodně změnilo – vzhledem k tomu, jak krátká doba uběhla, je to podle mě hloupost. Mění se soutěžící a to, s čím do soutěže lezou. To ale neznamená, že se nemůže dobře umístit prostší a dobře udělaný kostým.
(#)
hintzu: nemyslela jsem to tak, že se změnil styl soutěže, ale tak, že se změnil styl toho, co si lidi do tý soutěže vybíraj. Což je defacto to, cos řekl.
(#)
Hm. Mě hlavně štve to stírání hranic mezi cosplayem a kostýmem. Že už žádná není.
Ono to pak trochu vypadá, jako kdyby se lidi snažili tomu pořád říkát „play“ aby se zbavili dojmu, že je to do určité míry serious bussiness a že mají nějakou odpovědnost neznásilňovat lidem oči. Spoustě lidí uniká, proč nasadit někomu nekomimi je cosplay. Je to sranda. Na vysoké úrovni by to tak být nemělo. Nazývat soutěž kostýmů špatným jménem je chyba, spousta lidí to kvůli tomu špatně pochopí.
Vlastně asi nejzajímavější případ tohole byl, když tam v 2012 přišla ta holka v kostýmu nějaké té světice z Warhammeru 40k – který je na fundamentální úrovni obrovský vtip, udělaný on a dare, stejným způsobem jako TTGL, daleko to nejlepší v tom settingu je sebeparodická komedie přítomná přímo v lore – a chovala se děsně vážně a pateticky. Byl to dobrý, detailní kostým překypující detaily jak to ve WH40K má být, ale jako cosplay to vypadalo natřikrát špatně, protože to vůbec nevypadalo, že se v tom třeba, no, baví nebo tak, nebo že jí vůbec zajímá v tom být jako něco jiného než účel pro získání pozornosti. Celý ten výstup se dal ostrouhat jenom na snahu se zviditelnit a naprosté nepochopení toho, jak pozornost získat. (protože jestli chtěla uspět u poroty a fanoušků warhammeru, měla udělat výstup, jak tu holku svádí nějaký bůh chaosu tím, že jí nabízí muffin).
(#)
Dál, problém s cosplayem je, že ta hrací část v něm je nutně lživá. Nejde pravdivě ukázat, jak se kreslená/hraná postava pořádně chová, mimo postavu na jevišti, takže výsledek musí být amalgam mezi člověkem a postavou. Proto je zdaleka nejlepší soutěž pro cosplayery improvizační. Pár lidí nechápe, jak je tahle věc marná a snaží se moc, takže pusobí otravně, nepřirozeně a cize. Většina lidí spíš má cosplay jenom tak nějak na sobě aby po všech stránkách plnil úlohu módních šatů.
Asi se dá pokračovat, že je vůbec trochu blbost hledat herecké nadání mezi otaku, kteří přece jenom musí mít do nějaké míry problém zapadnout do společnosti a tudíž pravděpodobně nemají intristický talent. Pokud někomu v komunitě dobře jde hrát postavu, tak to buďto je japonka, žije tím doslova a přes dětství už se přenesla, nebo pravděpodobně nebude té postavě rozumět, protože NOT ONE OF US.
Celkem typický problém taky je, když taková holka chodí s klukem, co nosí fedoru a ptá se ho, jestli vypadá dobře, což on nemá šanci objektivně posoudit, protože nosí fedoru. Chudák holka neuspěje ani v jednom, ani v druhém.
(#)
Ratmie + hintzu: Díky
hintzu: „Pokud si lidi napříč Evropou stěžují, že nominační fotogalerie vypadá jako fotky z mezinárodních manévrů v Pacifiku, proč tam tyhle lidi posílají? Proč nesoutěží sami s něčím lepším?“
Jak jsem zmiňoval – v lokálních soutěžích mi často přijde, že by i byly lepší kombinace kostým/výkon (minimálně pokud mohu soudit náš AF, Advik a maďarský Mondocon). Ale tím jak je dán Eurocosplay styl a složení poroty – aneb dáme si do poroty slečnu, co byla v Rakousku/Maďarsku/Polsku/kdekoliv za tank a vyhrála to a tím ovlivníme výsledky poroty minimálně ze třetiny, což je dost – prostě projdou ty tanky.
(#)
Nya-chan: letošní porota na AF: http://animefest.cz/img/program2013/worldcosplay_board.jpg (ty dvě vlevo byly na EC2012 na prvním a druhém místě)
(plus ještě Shookie a… sakra, skleróza… prostě ta slečna, která se vyznala v šití kostýmů obecně)
(#)
Chválím článek, dobře se to čte – ostatně jako většina článků, které Hintzu vyplodí ve své hlavince. V klidu připouštím, že přiznání cosplayerů si čtu s nadšením, o kterém jsem ani netušila, že bych ho byla schopna. Bulvár je super věc a když se banda „pubertálních slepiček“ rozhodne kydat jedna na druhou pořádnou dávku hnoje a poměřovat, která z nich je nejlepší na poli pofidérní, pro život zcela nepodstatné komunity, má Aisha o zábavu postaráno. Díky Hintzu, v podstatě jsi shrnul vše, co si o tom myslím, a též Ti děkuji, že jsi mě do toho uvrhl. Protože nebýt Tebe a Tvých příspěvků do podobných skupin, nikdy bych se k tomu nedostala a neobohacovala tak svůj šedý, nudný život gramaticky bolestnými blitky lidí, kteří očividně postrádají nějaké to sebevědomí a tak plivou na všechny okolo, jen aby se cítili lepší než oni
(#)
Christof: Já ti nevím, proč pak ta kvalifikace vypadá takhle? https://www.facebook.com/media/set/?set=a.546138085433950.1073741825.222452187802543&type=1
Najdi mi tam nepřehnaný kostým (tj. takový, který nemá přehnanou zbraň, kostým, proprietu, část kostýmu). Pokud to beru opravdu skromně z mého pohledu (tj. jsem velmi shovívavý), tak těch skromných kostýmů je tam maximálně okolo 15 – z 35.
Já bych prostě na tu cosplay soutěž ani nešel, protože mne nebaví vidět ty lidi jak se vyvlečou na pódium, tam se otočí dvakrát dokola a pak jdou pryč, protože víc nedají. A pokud dostanou mikrák, tak předvedou afektovanou scénu, protože nejpřehnanější kostýmy mají ve hrách i anime obvykle vladaři a šlechta a ty přece nemůžeme hrát jinak, že…
(#)
^ Holka s Otoyomegatari má strašný obličej, ale ta postava má být draperové porno, což víceméně je.
Ten Space Marine je relativně dobrý v rámci možností, pro dokonalost by potřeboval mít chůdy a větší hlavu. Teda pokud ten vtip spočívá v tom, že vypadá jako blbě namalovaný model. Snad jo.
also
>Miguel Marques from Portugal as Sephiroth from Kingdom Hearts
every fucking time
(#)
A teď se jen dívat, jak všichni budou Hinzákovu srdce-vylití přikyvovat a přitakávat… a člověk ani nepozná, zda to myslí vážně, nebo to jsou právě ti lidé, na které pan H. vykydal celé roční zasoby školních jídelen, a jen nemají tu drzost a odvahu se k tomu přiznat, nebo to zveřejňovat… a nebo prostě jen nemají síly a nervy se s Hinzuem hádat, protože ví, že to je věc dlouhodobá, a nakonec stejně prohrají, a zbytečně se ztrapní.
Tak.
(#)
Sú to ešte len deti.
Otaku komunitu už dobrých pár rokov nesledujem, ale zrejme som o nič neprišla.
(#)
V niečom s tebou velmo súhlasím a v niečom nie. Poznám ludí, ktorí robia cospleye spôsobom, čo som nšiel v skrini si nejako oblečiem a možno sa to bude podobať. Takéto typy naozaj nemusím AVŠAK poznám cosplayerov, ktorí robia nádherné kostýmy, bohužial robia ich preto, aby vyhrali súťaž a dostali sa do anglicka a absolutne ani postavu, ktorú cosplayujú nepoznajú, sú radi ak vedia ako sa volá a odkial je. No a potom sú tu cosplayeri, s ktorými sa najlepšie poznám sú to ludia, ktorých cosplay baví, preto lebo je to ich koníček a šitie a výroba cosplayu ich naplňa, lepšie keď šijú a vyrábajú cosplaye, než keby chlastali a drogovali… takže súhlasím s niečím, čo tu bolo napísané, ale som za to, že ak je cosplay zle urobený, ale osaba sa naozaj do charakteru postavy naozaj vžije je cosplay stále uchádzajúci, pokial je cosplay úžasne urobený, ale nie je v ňom ani štipka radosti a iba ctižiadosť je zlý a pokial sa jedná o gotičky a lolity, predsudky začínam mať vtedy, keď viem že si tie šaty kúpili a neušili sami. V cosplayerskom svete je najlepší ten, čo sa psychicky stotožňuje s cosplayovanou osoubou, vie si cosplay vytvoriť sám, bez toho aby si ho kupoval na ebay. Takže zastávam názor pokial si to človek vyrobí sám a snaží sa a robí cosplay pre svoju radosť je dobrý cisplayer.
(#)
Jak bych se vyjádřila ?
Na tento blog jsem narazila úplnou náhodou ale zanechal ve mně nepopsatelný dojem.
Hintzu Vaše vyjádření názoru mě fascinuje natolik,že jsem ho schopná přijmou,ač mám na věc svůj vlastní.
Články které napíšete jsou slast mím očím.
Vážně všecho hltám jedním dechem a nejsem schopná odtrhnout oči.
Momentálně jste mě rozhodil a já si musím urovnat své priority.
Vaše slova jsou ostrá ale mají,dle mého názoru,hloubku.
Nutí mě přemíšlet nad životem a věcma co mají s tímto článkem spojené pramálo.
Takže děkuji za Vaše slova!
Vážně zasáhli mou maličkost.
Nejsem zrovna pravopisec a tak se za případné chyby v komentáři velice omlouvám !
(#)
Poprve co ctu tvuj clanek a mohu rici, ze se da cist..
V mnoha bodech ses presne trefil, presne takto to vypada tady v nasi rodne vlasti..
Napiš vlastní komentář