Ichijinsha je malé nakladatelství, o kterém pravděpodobně většina otaku nikdy ani neslyšela. Ale vydávají takové věci, jako je třeba Loveless nebo 7-ghost. Přiznávám, tyto tituly mne měly varovat. Nepodařilo se jim to a tak byly mé znalosti japonské kultury rozšířeny o další úžasné informace, které jsem nepotřeboval a snad je ani nechtěl znát. Jedno je jisté – svět se řítí do záhuby. Ne, že by mě tak rozhodila samotná příručka, to spíš tituly, ke kterým jsem se na amazonu proklikal od ní. „Hitori de ecchi“, volně česky přeložitelné jako „udělej si sám/sama“ (s podtitulem „what a wonderful onanie life“) je podle dostupných informací poměrně běžnou erotickou příručkou pro dospělé nebo dospívající.

Není se moc čemu divit, že takový titul v Japonsku vychází, ostatně k masturbaci se tam přiznává přes 93% mužů (7 ji odmítá, ale věřte tomu, že) a téměř 95% žen. Zajímavé jsou i údaje o tom, že přes 87% žen mladších čtyřiceti let začalo s masturbací před patnáctým rokem života a bez povšimnutí nenechám ani to, že minimálně jednou denně se ukájí téměř polovina středoškolaček. Pozor, neznamená to, že se školačky dřou až do vyvrcholení, tyto informace výzkum neuváděl. U ČR takto detailní údaje nemám, u žen se před pár lety celkově uvádělo kolem 85% (když jsem zkoušel před lety dělat průzkum u kamarádek, dostal jsem z toho jen nějakých 56%, ale co už, asi jsem kamarádil s frigidama) a u mužů 92. Je to sice méně než v Japonsku, na druhou stranu – určitě nemáme tolik „nepolíbených“ starých mládenců. Ještě před půl rokem jsem na přednáškách uváděl, že díky problémům v 90. letech má nyní Japonsko něco mezi 10-13% paniců v řadách čtyřicátníků. A ejhle… skutečnost je prý ještě horší, v současné době je bez sexuální zkušenosti čtvrtina japonských mužů mezi 30-35 lety. Poučení z průzkumů je poměrně jednoznačné – jak Japonec nevydělává balík, je bez šance. Ti hezcí si sice vrznou, ale nastálo si prostě bez prachů nikoho nenajdou. Ženské na tom však paradoxně co do zadanosti nejsou taky nijak skvěle, jejich přehnané nároky výrazně redukují počet možných sexuálních partnerů.

Není proto divu, že podobné příručky jsou v Japonsku hitem. Když už není s kým, není nad to se do detailů seznámit s možností, jak si to co nejlíp udělat osamoceně. Kniha má 120 stránek, část je věnována obecným radám a 30 stran pak ženské samohaně. Zbytek (počítám že zhruba 70 stran) rozebírá jak si správně přeleštit bambus, dát mu za uši, plivnout kobrou a co já vím co ještě. Z obrázků mám celkově poměrně rozpačité pocity, ale zas asi určitě lepší, než kdyby se tam takto předváděl nějaký živý „model“. V ženské části se rozebírá také hned několik praktik, od klasické autoerotiky až po ojíždění hrany stolu. Sice už jsem to v animácích viděl, ale pořád se mi nějak nechce věřit, že je to běžná praktika. Sakraš ženský, může mi to některá vysvětlit? Já bych se na vašem místě bál, že ujedu a něco si natrhnu.

30 stran je ale zjevně málo, proto další nakladatel vydal příručku orientovanou čistě na ženy, s názvem „Dívčí samohaná“ (onnanoko no hitori ecchi – vychází v edici „chci vědět víc“) na obálce s roztomilou lolitkou. Na 130 stránkách se roztoužená Japonka dozví, jakým způsobem lze ukájení provádět, jak by se na tuto radostnou událost měla připravit atd. Rozebírají se typy erotických pomůcek, erotogenní zóny i erotické představy (tady jsem si vybavil velmi starý fórek s „prvorepublikovým“ popisem, kterak si může žena navodit orgasmus pomocí představy o vagonech plných chlupatých a zpocených chlapů). Samostatná část je věnována místům, kde si lze zašlikovat. Krom populárních míst (v průzkumech suverénně vedou postel, vana/sprcha a pokojíček) jsou zmíněny i outdoorové možnosti či veřejná místa (třída, zastávka, vlak, na ulici schovaná za popelnicemi atd.).

Muži mají vlastní publikaci zaměřenou na anální onanii, Japonci poměrně roztomile nazývanou ananie. Nemůžu si pomoct, ale říct přede mnou někdo toto slovo nahlas, vybavím si scénu z filmu Malý Nicky, Satan junior, kde Harvey Keitel vráží Hitlerovi do řiti pořádný ananas. Knížečka se jmenuje „Zvládnu to sám – úvod do anální masturbace“. Už v tuto chvíli mi mělo být jasné, že se řítím v širou řiť. Na obálce si totiž hoví něco, co v náhledu vypadalo jako roztomilá školačka. Klikl jsem. Neměl jsem to dělat. Vůbec to není školačka! Je to školáček, který má zjevně v zadečku zasunuto šidítko na dálkové ovládání. Dohledal jsem pár obrázků, ale do detailů jsem raději nezkoumal. Proč? Podívejte se sami a pak se divte. Kluk v holčičích šatech, provozující tento styl ukájení? Tady bude něco špatně… a taky už asi chápu, kde se berou ty shota yaoi mangy!

Řekl jsem si, že to k mé informovanosti ohledně japonských ipsačních praktik stačí, ale sebevražedně jsem klikl na související odkaz. Název „Chci se stát dívkou!“ (onnanoko ni naritai!) hovoří za vše. Přede mnou se objevila příručka jak se správně převlékat za dívku, protože podle autorů Japonsko potřebuje víc crossdressingu a kvalitních shemales (má tohle vůbec český ekvivalent?). Na počet stránek jsem se ani nedíval a už jsem se snažil odkliknout jinam. Kdybych prostě jen zavřel okno, udělám lépe. Ocitl jsem se totiž na dalším titulu ze série „Chci vědět víc“. Byl jsem si jistý, že NECHCI, ale co se dalo dělat. Poskvrnil jsem se, a vás to teď čeká taky, abych v tom nebyl sám. Knížečka, která v náhledu vypadala jako běžná erotická manga, se totiž záhy proměnila v past na nevinné. Název by se dal přeložit asi jako „Sexuální příručka pro …“ (Otokonoko no oken taiiku), kde tři tečky nevím jak přeložit. Nejsnáz by šlo asi říct pro crosdressery, ale to není přesné. Jde o japonskou slovní hříčku kde je poslední slabika v otokonoko (男の子 – chlapec) změněna z dítěte (子) na dívku (娘). Admirál Ackbar by věděl. O čem tento titul pojednává bude zřejmé z obrázků. Docela by mě zajímal názor českých otaku na tuto stránku japonské kultury. Prý je to poslední roky v Akihabaře čím dál víc v módě. Já dobře věděl, proč jsem si dal kdysi do quit hlášky „in pantsu veritas.“ Pokud se ptáte, proč jsem se s tímhle článkem vlastně psal, já vlastně nevím. Asi jsem se chtěl podělit.

Veškeré obrázky jsou vypůjčené z Akibablogu případně z amazonu.