Čas mangy nastupuje

Jak jsem již naznačil, cony jsou a bývaly v podstatě setkání fanoušků sci-fi nebo fantasy. Vůbec první con na našem území se uskutečnil 23. dubna 1982 – a pod jménem Parcon se koná dodnes. Tehdy šlo o setkání příznivců SF&F literatury u příležitosti vyhlášení výsledků prvního ročníku Ceny Karla Čapka a jak je nejspíš z popisu jasné, spousta dnešních návštěvníků anime akcí by se na něm unudila k smrti. Ostatně většina českých otaku tou dobou ještě ani nebyla na světě a než se na conech nějaké to anime začalo objevovat, uplynulo mnoho let. V roce 1999 se již sice na conech začaly vyskytovat první přednáškové vlaštovky s tématem mangy (pokud mne má děravá paměť nešálí, tak na té snad úplně první se mluvilo o hentai), na Bohemiaconu 2000 (konec léta) se už dokonce anime promítalo (návštěvníci měli možnost mimo jiné shlédnout třeba Akiru), ale vůbec prvním conem, na kterém se objevila kompletní japonská linie, byl podzimní RAUKOn 2000 (odtud nejstarší dochovaná fotka českých otaku v mé sbírce).

promitani_animeV únoru 2001 už lidé sdružení pod manga.cz realizovali samostatnou manga linii v rámci tradičního setkání Pragoconu, pořádaného Mensou ČR. O její prosazení se podle pamětníků postaral z velké části Marek14, který měl tou dobou za sebou již několik přednášek o manze. Linii provázely různé novorozenecké komplikace, jak už tomu u prvních ročníků bývá, ale fanoušci byli spokojeni, takže se manga stala i součástí Parconu 2001. Tam také jen tak mimochodem vznikl dnes už legendární první český anime fandub – dabing Dragon Half. Rok uběhl jako voda a na Pragoconu složila manga linie reparát na výbornou – problémy se minimalizovaly a spokojených návštěvníků přibývalo. Dokonce se soutěžilo o dnes již nesehnatelné oficiální VHS kazety s Princeznou Mononoke. Vyšel tu také historicky první Mangazín. Zde také započala tradice promítat na každém Pragoconu Shoujo Kakumei Utena: Adolescence Mokushiroku, která vydržela do roku 2007. V roce 2002 se také udál velký český conový zlom. Pořádání největšího evropského setkání fanoušků – Euroconu připadlo Václavu Pravdovi a jeho SFK Avalon (vzhledem k tomu, že tento klub daný rok dostal přiřknutý i putovní Parcon a pořádal vlastní akci jménem Avalcon, došlo ke sloučení všech tří akcí za sebe). Pro svět otaku sice nijak důležitý nebyl, ale pokud narazíte na dlouholetého návštěvníka, dřív nebo později na téma Eurocon narazíte. Zlí jazykové tvrdí, že tehdy došlo k rozhádání Čs. fandomu a od té doby je z oficiálních kruhů neustále cítit vymezování se vůči démonickému VP. Svět českých otaku naštěstí tento konflikt nepoznamenal, ale i tak si organizátoři užili své – na rozdíl od PGC se vyrojila hromada rozličných problémů, které si žádaly operativní řešení.

Ve jménu samostatnosti

Přišel rok 2003 a opakování již zavedených linií (Pragocon a Parcon). Diváci už si na přítomnost zvykli, organizátoři získali potřebný grif, nadhled a sklony k alkoholismu. Celý rok stihl v podstatě proběhnout v nerušeném až klidném duchu, nebýt Fenixconu. Kvůli konfliktu mezi organizátory, který skončil zrušením herní části, odpadla i manga linie. Protože Mangaichi nechtěli své příznivce ochudit, uspořádali narychlo akci nazvanou „Setkání příznivců moderní japonské kultury“. Ta proběhla počátkem listopadu na pražské Buďáňce (té staré u Anděla) a dá se říct, že ona stála u zrodu  prvního českého samostatného anime conu. Právě na něm se totiž Skullman s Dolfou, coby vůdčí osobnosti brněnských otaku, rozhodli, že si to tedy zkusí a uvidí, jestli půjde zorganizovat con, na kterém se bude vyskytovat pouze anime a manga. Jako název byl vybrán Animefest a datum stanoveno na 8. a 9. května 2004. Vycházeli jsme z toho, že prostory v podstatě máme (tou dobou již BO pravidelně promítali v malém sále kina Art) a na PGC manga linii navštěvuje přes stovku lidí. Doufali jsme v pohodové setkání známých, kteří se jinak vidí jen v zimě na Pragoconu a v létě na Avalconu. Na Pragoconu 2004, který byl mimo jiné výjimečný tím, že na něm jako na prvním českém conu vystoupila skutečná japonská skupina a ukázala se skutečná živá mangaka, jsme již čile propagovali. Návštěvnost přes 200 lidí nás nakonec v květnu více než překvapila a s definitivní platností přesvědčila pražské Mangaichi k uspořádání nástupce onoho provizorního podzimního setkání – a tak vznikl Akicon. Zatímco Animefest musel již při druhém ročníku řešit problémy s kapacitou prostor kvůli přemíře návštěvníků, Akicon se každý rok potýkal s problémem vůbec nějaké prostory zajistit a navíc kvůli nedostatku času původních organizátorů po dvou ročnících přešel pod správu Mňangačiči.

danq-prof_kocicak003

Obě akce začaly těžit z nedostatku conů v těchto termínech a také toho, že se po roce 2004 smrskl počet anime linií na conech v podstatě na tu Pragoconí. Tradice mangy na Festivalu fantazie začala skomírat a o plnohodnotný návrat se pokusil až v roce 2006 Trilenid se svým A&Mconem. Návrat to byl rozpačitý. Organizátoři byli nezkušení, velkou část práce tak musel hlavní org linie dělat sám. Přesto dorazil slušný počet lidí a Vašek Pravda o Trilenidovi hovořil v superlativech. Povzbuzen tímto úspěchem, zorganizoval za necelý měsíc poté malou samostatnou akci nazvanou AnimeDanceVíkend (dnešní Advík). V obrovských prostorách školy se sice zhruba sedmdesátka účastníků bez problémů ztratila, ale úspěch povzbudil k organizaci dalších a dalších akcí. O tom, že Festival fantazie bude co do anime hrát i nadále pouze druhou ligu, tak bylo v podstatě rozhodnuto. Podzimní A&Mcon speciál sice začal odčerpávat návštěvníky Akiconu, ale šlo spíše o jednotlivce než o silný trend. Po úspěchu Advíku, ruku v ruce s rozpínáním anime a mangy u nás, převládlo přesvědčení, že anime cony může pořádat opravdu každý. Počet různých anime festivalů, conů, conečků a linií tak postupně koncem roku 2008 překročil číslo dvanáct. Většina z nich zanikla nebo se neopakovala, z těch samostatných stojí za zmínku pouze tradiční ostravský Manifest, který vznikl rovněž v roce 2006. Linie v rámci PGC nebo FF se sice opakují rok za rokem, co do bohatosti programu a návštěvnosti je však se samostatnými akcemi nelze srovnávat. Pragocon už letos dokonce sloučil manga linii do linie zvané „Kuře s bambusem“, která se zaměřila na Asii obecně, nikoliv jen na specifickou část jedné kultury. Výhoda multižánrového zázemí se také vytrácí, neboť nová generace otaku na nich vyhledává pouze anime a DDR, po Star Treku, Harrym Potterovi  či futurologistickém kongresu ani nevzdechne a z autorů české fantastiky si krom Kulhánka pamatují možná tak Neffa (a to ještě Vladimíra, protože to do nich hustí ve škole).

Výhled do budoucna
promitani_dnesJak anime proniká do společnosti, začaly se měnit a vyhraňovat i cony s anime spojené. Do roku 2009 tak již vstoupily všechny větší samostatné akce s vlastním pojetím a specifickou atmosférou. Animefest, coby největší fanouškovská anime akce roku, kterou pořádá občanské sdružení Brněnští otaku, jde cestou festivalovou (profesionální prostory, debaty se zahraničními hosty, účast vydavatelů, mezinárodní soutěže, záštita jap. velvyslanectví), která začíná připomínat zahraniční akce. Advík, zastřešovaný Mensou ČR, se vydal cestou „anime festivalu fantazie“ (obrovské množství linií, ze kterých si každý vybere něco, dovolenková atmosféra). Akicon, pořádaný Sdružením přátel japonské kultury, se zaměřuje na fanoušky starší a pokročilé a Manifest, pořádaný ostraváky, slouží hlavně jako prostředek pro kulturní sblížení otaku všech barev, ras, věku a pohlaví nad sklenkou zlatavého moku.

Co bude dál, ukáže čas. Animefest i Akicon letos v rámci podpory japonské kultury prodělaly kompletní legalizaci a všechny ostatní větší akce je budou chtě nechtě následovat. Narůstá počet anime dostupného na našem území v mateřském jazyce (ať již formou televizní nebo jako DVD) a i manga se konečně začala zabydlovat v regálech českých knihkupectví. Enormně také narostl počet fanouškovských překladatelů jednotlivých seriálů (ale o nich až příště), takže povědomí o anime roste. Počet fanoušků se tak může zvednout do netušených rozměrů (takové Maďarsko má méně obyvatel než my, ale s dostupností mangy a anime se s ním nemůžeme srovnávat), ale také nemusí. Od chvíle, kdy se na patnáctipalcovém monitoru na českém conu objevilo první anime jsme urazili ohromný kus cesty. Cesty, po které se nedá vydat zpět.

Foto: osobní archivy, Lachtan
Moudra profesora Kočičáka: DanQ
Thumbnaily a bannery: Jarník
Pro článek poskytli doplňující informace následující lidé: Shinji, Lišák, Bidlo, Skullman, DanQ
Podklady byly brány z internetových archivů, propagačních článků na manga.cz a článků o historii fandomu.