Kdo neví o co jde, nejprve malé uvedení do děje. Kdesi ve světě existuje místo zvané „Crossova akademie“, které šéfuje potrhlý ředitel. Jde o klasickou internátní školu, která má však jednu zvláštnost – má denní a noční kurz. V nočním studují upíři, v denním bohužel lidé – studovat tam vlkodlaci, mohla být větší sranda. Pokud vám ten nápad přijde na hlavu, pak vězte, že je to tak proto, že Cross se chce zasadit o mírumilovné soužití zubatých a jejich konzerv.  Na to, aby spolu denní a noční kurz nepřišli do styku, dbá dvojice strážců akademie – osvojené děti ředitele. A práce to není lehká, protože upíři samo sebou vypadají jako überbishíci a jako na potvoru je denní kurz tak z 80% dívčí záležitostí (u upírů je tomu úplně náhodou přesně naopak). Vše se ale začíná komplikovat, upíři mají rozehrané vlastní vysoké partie, strážci mají vlastních problémů až nad hlavu atd.

Vampire Knight

Když jsem začal VK sledovat, zaujala mne hudba, animace a po pár chvílích i hlavní hrdinka. Jak už tomu u anime bývá, hudba zůstala, ale kvalita animace postupně poněkud klesla a začala být úspornější. Ale na shoujo pořád slušná. Příběh utíkal poměrně svižně, i když snaha za každou cenu končit díl cliffhangerem… no řekněme, že občas to spíš naštve než navnadí. Postupně s jeho proměnou jsem si oblíbil i Zera, ale ostatní postavy si mohli autoři odpustit. Všudypřítomné davy školaček, pištící na své zubaté idoly, mne vytáčely už po prvních pěti minutách. Vážně, v půlce seriálu už jsem měl neblahé tušení, že v rámci akademie musí existovat prádelna plná ždímaček kalhotek, protože když vám 2x denně stovka dívek vlhne tak, že pod sebou nechává loužičky… ale nebudu nevkusný. Představte si koncert Tokiásků nebo svého času Luneticů, budete mít představu.

Ředitel akademie tomu taky moc nepřidává, chová se jako totální retard. Svým způsobem mi připomínal Vashe z Trigunu. No a v čele pomyslného žebříčku nesnesitelných stojí upír čisté krve – Kuran Kaname. Archetyp seme-bukvice, snažící se být cool a svůdný. A aby toho nebylo málo, má PLÁN! Ostatní jsou mu tam spíš tak do počtu, což je docela škoda. Přes to, jak hluboký a propracovaný plán Kanape-sempai má, je příběh docela přímočarý. „Finální“ boj, ke kterému se schyluje několik dílů je pak kratinký, skoro se až jeden diví, kolik cavyků kvůli tomu dělali. Přesto docela příjemná podívaná.

Vampire Knight Guilty

Proti první sezóně vlhnou školačky mnohem méně často, Kanape je ještě příšernější a ostatní upíři dokazují, že jsou přebytečný póvl (a tak fajn holčiny mezi nima jsou :( ). Ředitel ukazuje, že podobnost s Vashem nebyla tak úplně náhodná a chvílemi zvládá pronášet úžasně dementní proslovy (ale vypadá u toho hustě, tak mu to člověk odpustí). Zero dokončil svoji přeměnu v emo a Yuuki ho v tom zdatně následuje. Tak, jak jsem ji měl v první sezóně rád, začíná mi postupně pěkně vadit. Její flashbacky, její vnitřní rozervanost, no prostě tragédie. Jinými slovy, dokoukával jsem to hlavně kvůli Zerovi. Kanapeho PLÁN je sice ještě složitější než to původně vypadalo, ale na struktuře příběhu to nic moc nemění, kostra zůstává až příliš podobná té předešlé. Autoři se sice pokoušejí hrát na strunu nečekaného, ale „to si snad dělaj kozy“ není zrovna věta, vyjadřující pozitivní překvapení.

Na obě sezóny se dalo koukat, ale na tu první podstatně lépe. Druhou bych doporučil zejména yaoi fanynkám, které mají rády incest mezi dvojčaty, dívkám vysazeným na upíry a těm, kterým se líbil film Stmívání. Asi si udělám nějaké hlasovátko nebo něco, protože by mne zajímalo, komu se Kanape líbil, když je prý tak populární. Mezi brňáky nikoho takového totiž neznám.