Romantický seriál Nogizaka Haruka no himitsu unikl v létě mé pozornosti (jako milovník přirozeně dravých a asertivních dívek většinou neregistruji nic, co má na promo obrázku hrdinku, která vypadá, že je submisivnější variantou Rei). Doporučil mi ho až někdy v srpnu Miharu (to by se ti mohlo líbit, ona se snaží skrýt, že je otaku), za což mu děkuji. Jeho doporučení padlo na úrodnou půdu a já se u seriálu zpočátku opravdu bavil.

Nápad, udělat tajnou otaku z premiantky, se opravdu vyplatil, dodává to seriálu takový trochu punc inovátorství. Jinak je příběh naprosto klasickou školní romantikou po japonském způsobu, takže se můžete těšit na výlet do Akihabary, školní festival, plážové dobrodružství a klasická školní nedorozumění. Stejně tak se tu vyskytují další klasické archetypy, nutné pro seriál obdobného settingu – asertivní a protřelá mladší sestřička (ta je vysloveně sladká), nová spolužačka (rovněž stejných vlastností jako mladší sestřička, jen podstatně kouzelnější), více či méně šílené služky, přísná rodina a kamarád otaku.

A to je právě důvodem, proč jsem v úvodu psal, že jsem se bavil jen na počátku. Jak díly ubíhají a okruh zasvěcenců do Haručina tajemství se rozšiřuje, seriál ztrácí sílu i to málo, co jej vychylovalo z řady běžných romantických kousků. Klišé střídá klišé a tak kolem šestého až sedmého dílu už zkušenějšího diváka nemůže v seriálu překvapit vůbec nic. Hlavnímu hrdinovi je naprosto jasné, že je do Haruky zamilovaný, ale ona je prostě příliš pomalá na to, aby jí to dost rychle došlo. Jen díky bohu, že měli tvůrci dost rozumu na to, ukončit seriál po dvanácti dílech. Představa, že člověk bude muset čekat nějakých 20 dílů, než to údajně geniální studentce dojde, to bych nevydržel.

Ve finále tak dostáváme mírně nadprůměrný seriál, který bude pravděpodobně nudit všechny, kdo už pár neharémových rabukome viděli, ale na druhou stranu pravděpodobně pobaví všechny, kdo s tímto žánrem moc zkušeností nemají.