Když jsem psal o Yozakura Quartet v říjnu, trochu jsem tento kousek podcenil – a to do té míry, že jsem k němu jako k jedinému nedal obrázek. Přece jenom manga příliš nezaujala, a tak nebyl důvod dopřávat víc prostoru. Po shlédnutí prvního dílu svůj názor přehodnocuji a ještě jeden nebo dva zkusím. Sice jde na jednu stranu o prosté až nezajímavé případy, na tu druhou má však seriál zvláštní atmosféru. Nějak nevím, k čemu bych ji připodobnil. Nechci tím tvrdit, že seriál sám o sobě není naprosto generickou záležitostí, ale prostě… Těžko říct, něco na něm určitě bude a já na to rozhodně přijdu (něco podobného jsem si říkal i u Soly).

Proti manze doznal seriál několika drobných změn a úprav, takže působí paradoxně milejším a hřejivějším dojmem. Epizodní bude téměř dozajista, ale přibylo spojovacích prvků, takže se nejspíš nemusíme bát, že by nijak nekončil. Miyuki Sawashiro opět odvádí příjemnou práci, animace je příjemná pro oko. V prvním díle se krom drobných výpomocí v sousedství, zaměří partička bytostí na lov pomateného posedlého střelce, kterého baví děsit lidi, přesně jako tomu bylo v manze. Přesto jak už jsem psal výš, takto v pohybu to působí mnohem mnohem lépe, než na stránkách mangy. Nějak jsem na rozpacích, co si o tom myslet. Asi už stárnu.