V podstatě jde o to, že existuje celosvětová soutěž o „fakticky nejhustější kůži“ (World Beautiful-Skin Competition), kterou touží vyhrát každá žena, byť žije třeba v chýši v pralese a o make-upu ví jen to, že si ho na obličej patlá kmenový šaman, když chce zastrašit nebezpečné duchy. Ještě v tuto chvíli si si říkáte „snad nebude tak zle, z rivality mezi ženami určitě půjde něco vytřískat.“ A pak uděláte tu chybu, že si to pustíte.

Ve chvíli, kdy na vás hned v prvních vteřinách vyskočí živý japonec s americkým úsměvem už je vám jasné, že protivník bude zřejmě nad vaše síly. Děj se rozjíždí a hrůza propuká naplno. Co je mi po tom, že o kůži hlavních hrdinek by se popral nejeden výrobce čarodějných knih, když se na to nedá koukat. Tohle, že mají být krásky světové úrovně? Můj bože, nenechal bych je propagovat ani suché omítkové směsi!  Tento osmiminutový díl mi zabral hodinu života. Tolik podivně deformovaných a lesklých obličejů jsem neviděl ani v zrcadlovém bludišti. Na konci už jsem si nepamatoval o čem byl, před očima mi jen svítil ksicht hlavní hrdinky a smích její rivalky/sestry. Jestli se tohle točí kvůli propagaci kosmetiky, můžeme být jen vděční, že zatím nikoho nenapadlo pomocí anime propagovat vložky.