Seitokai yakuindomo je totiž poměrně věrným zpracováním předlohy, kterou není nic jiného než typicky střižená yonkoma manga. Scénáristé nevymýšlí zbytečné oslí můstky, nesnaží se vecpat do seriálu něco, co do něj nepatří, a pokud už zasahují, pak pilují gagy předlohy, aby lépe fungovaly v rámci audiovizuálního média, případně vhodně doplňují menší vtípky, kam se to hodí. Nezbývá než doufat, že první díl není jen taková namlsávka a seriál si kvalitu udrží. A o čem že má vlastně být?

Samotná zápletka je poměrně jednoduchá. Díky změnám ve složení populace se slavná dívčí škola rozhodne otevřít své brány chlapcům. Aktuální situace je 28 samčích a 524 samičích studentů. Jeden by řekl, že každý chlap, který tam jde studovat, to dělá ze stejného důvodu, proč jdou někteří chlapci studovat pajdák (a nemyslím tím, že jde o nejlehčí školu ;) ). Tím důvodem jsou samozřejmě povolné samičky, které trpí nedostatkem výběru, případně rovnou tvorba vlastního harému. Hlavní hrdina tohle neřeší, jeho důvod je mnohem přízemnější – školu má kousek od domu. Jeho představa o poklidném středoškolském životě za humny však bere za své hned první den, kdy se seznamuje s předsedkyní školní rady. Během chvilky je zverbován a Seitokai yakuindomo (člen studentské rady) je na světě.

Samotný úvod, kdy milá předsedkyně říká, že by nerada byla za děvku, člověka trochu rozhodí, podobný styl humoru v anime nepotkává každý den. Ovšem ani zdaleka ho nepřipraví na to, co bude následovat. V úvodu jsem zmínil, že se ecchi fanservis nekoná. Není to proto, že by tu mohl být na škodu, seriál ho prostě nepotřebuje. Z obrazovky i sluchátek se na člověka řine jedna sexuální narážka za druhou, členky studentské rady jsou totiž od přírody jedna prdlejší než druhá. Sama předsedkyně má pravděpodobně zvrhlejší mysl než já s Etutkou dohromady, účetní trpí komplexem ze své velimaličkosti a sekretářka pro jistotu funguje podobně jako ta moje – nechá situaci volně běžet a ve správnou chvíli všechny sejme.

Pokud se mne zeptáte, jestli se mi první díl líbil, odpovím jednoduše – já vlastně nevím. Během sledování jsem byl drobet konsternovaný, na menstruační humor takového kalibru nejsem zvyklý (nelezu na 4chan). Ale s odstupem pár hodin… já nevím, asi na tom seriálu přece jenom něco bude, takhle zpětně si uvědomuji, že jsem se opravdu bavil. Pravda, sice asi zdaleka ne tolik, jako japonci, jejichž komentování vysílání prvního dílu jsem četl (WTF?! Tolik žlučáků odvařených z toho, že je účetní hysterická, protože má krámy?), ale přesto dostatečně, abych další díl zkusil. Pokud se při čtení článku usmíváte a navnadil vás, doporučuji. Pokud se vám podle popisu zdá humor příliš intenzivní, nemá valného významu to zkoušet. PS: Pokud nevládnete japonsky dost na to, abyste přelouskali texty v obraze, doporučuji počkat, až se fansubu chopí nějaká schopná skupina, jinak vám bude část děje unikat.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz)