Stejnou slabostí trpí i hlavní hrdina tohoto seriálu. Může mít v pokoji každou chvíli nasáčkovanou nádhernou a k hraní na doktory vždy svolnou sestřenku, ale on kdepak, chce se uchovat čistý pro tu pravou – totiž mrtvou. A to ne mrtvou jen tak obyčejně, Čihiro chce rovnou takovou, která ho bude chtít samou láskou sežrat. Chápete správně, tenhle puberťák je ujetý na zombie. Těžko říct (aniž bych vám spoiloval půlku série dopředu), kde se u něj tato obsese vzala, ale po holce, která ho bude ožírat a přitom u pasu laškovně houpat vyhřezlým tračníkem, touží odmalinka. Když jednoho dne srazí auto jeho oblíbeného kocourka, rozhodne se Čihiro přejít od snění k činům a aspoň kočičího zombíka si vytvořit. Kdo ví, pokud to bude fungovat, třeba jednou dojde i na nějakou sexy zubatici. Během přípravy rituálu na oživení kocoura, ale v opuštěném areálu naráží na dívku, která netouží po ničem jiném než skoncovat se životem. Takže je jasné, že budeme sledovat postupný přerod vzorné středoškolačky v uslintané monstrum (jen trochu jiný, než když vaše pubertální sestra objeví Stmívání nebo Justina).

Když jsem o tomhle kousku slyšel poprvé, prolétlo mi hlavou, že mě čeká laciné středoškolské ecchi s hrdinou, který razí nekrofilní tezi, že mrtvé holky jsou nejlepší, protože kam píchne, tam jede. Naštěstí jsem se pletl a krom občasné krve a vyhřezlých střev tak můžete na guroerotiku zapomenout. V anime adaptaci zatím v podstatě i na to ecchi. Místo předpokládané nechutnosti tu tak najednou máte poměrně střízlivou hororovo-komediální romanci. Rea Sanka, jak se holčina jmenuje, totiž nechce umřít jen tak pro nic za nic. Ve smrti vidí únik před úchylným otcem, který ji vidí o dost jinak, než by jako rodič měl. Rodinka hlavního hrdiny by navíc taky titul Rodina roku nevyhrála, takže je kam sahat pro děj, autoři nemusí dějovou prázdnotu vyplňovat lacinými kalhotkovými záběry.

Jen mám tak trochu problém nějak rozumě rozklíčovat celkové dojmy. Při prvním přečtení anotace jsem si vybavil písničku Daniela Landy, kterou jsem neslyšel snad 15 let. Když jsem si přečetl první kapitoly, pro změnu jsem si vybavil paranormální romanci Warm Bodies (vizte book trailer – dal bych filmový, ale zatím ho neuveřejnili). Před pár lety nám agentury tvrdily, že zombie jsou noví upíři. Nevěřil jsem a jejich věštba se (zatím) nenaplnila, ale na druhou stranu… Sankarea ukazuje, že ta koncepce může fungovat. A myslím to vážně. Manga má docela zajímavý nápad a může těžit z neohraných témat a navíc se z obyčejné romantiky vypracovat na zábavný romantický horor. Seriálová adaptace jde víc do hloubky a rozpitvává třeba Reino rodinné zázemí daleko nad rámec předlohy. Na jednu stranu mi to vadí, protože ubrali na tempu a vzhledem k některým kamarádkám dost nerad koukám na cokoliv, kde je otec dcerou chorobně posedlý nebo hůř. Na druhou je zas zajímavé vidět, že není nutné se držet předlohy políčko za políčkem, aniž by šla kvalita úplně k šípku. Jen nějak moc nevím, komu seriál doporučit. Asi prostě zkuste a uvidíte. Mě zatím celkem baví, hrdinky jsou sympatické do jedné. Dodatek: Ač je to hloupé, kalhotky sice nevadí, ale vyhřezlá střeva hlavní hrdinky podléhají cenzuře:)

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz),