Název tohoto seriálu (Slečna Vlčice a jejích sedm trpaslíků přátel) divákovi napoví, že členů klubu bude velmi pravděpodobně sedm. Krom Vlčice (Ókami Rjóko) a Červené karkulky (Ringo Akai), dvou nerozlučných kamarádek, je v inventáři klubu, poskytujícího ostatním studentům pomoc, dalších 5 členů, jeden divnější než druhý. Posledního do party teprve shánějí, ale k tomu až později. Samotné zaměření klubu je šikovné a celkem originální – dneska mi pomůžeme tobě, ale na oplátku se nám ty zavážeš, že si od tebe můžeme v budoucnu vyžádat protislužbu. Členové pomáhají ostatním studentům se stalkery, láskou nebo klidně i domácími úkoly. Materiálu na jednotlivé epizody je tedy víc než dost, dá se předpokládat, že zaměření seriálu bude spíše epizodní, provázané vývojem postav.

Postavy jsou tím, co by mělo dle tvůrců samotných diváky u obrazovek udržet, protože samotným případům tolik prostoru věnováno není. Bohužel… jde opět o klasické škatulkové archetypy. Ókami je vyšší verzí tsundere ideálu (urážlivá, agresivní, egoistická, plochá), Karkulka pro změnu naplňuje ideály „inteligentní companion loli“ (malá, nevinně působící, geniální a plochá). Srdce milovníků tsundere postaviček jásá, srdce někoho, kdo uvažuje mozkem, krvácí. Důvod? Třetím z „hlavních“ hrdinů a nově nabíraným členem asociace je totiž tvor, který nenaplňuje ideály vůbec žádné. Je to prostě groteskní pitvořící se idiot s originální fobií navrch. Co čert nechtěl, miluje Ókami a v následujících dílech se bude pokoušet prohloubit její city k jeho mrzké nicotnosti.

Mám opravdu rád tsundere typy, přijdou mi prostě roztomilé a to jak v reálu, tak v anime. Líbí se mi i nápad klubu i jeho podivínští členové. Bohužel budu mít asi značný problém přetrpět výše uvedeného… tvora. Je mi jedno, že to má být humorná postavička, které se mám smát a nebrat ji vážně, pokud se jeho osobnost do dvou dílů nezlepší, nemá u mne tento seriál šanci. Hrozně totiž nesnáším, když se při sledování čehokoliv cítím trapně. Zároveň se trochu bojím, aby místo zajímavého případu z počátku dílu nezačaly dominovat spíše zmatené a ztřeštěné případy, jako byl „hlavní“ případ prvního dílu. Nic proti groteskovému humoru, ale musí se to umět. Všem fanouškům tsundere bych doporučil zkusit první díl, pro ostatní pravděpodobně ztráta času.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz)