A právě proto vznikla série novel jmeném MM! (Multi Master). Protože se zdá, že měla na mladé muže pozitivní vliv (schválně, kolik holých žlutých lebek v tričku Thor Steinar jste poslední dobou viděli), rozhodli se tvůrci přikročit k natočení anime, které by Japoncům vysvětlovalo výhody multikulturního soužití pěkně od základky. Přece jenom, Japonsko se potýká s hospodářskými problémy, se sociálními problémy a někdo bude muset nový a lepší penzijní sociální systém živit. A o čem, že tedy Multi Master vlastně je?

Taró je takový typický a průměrný středoškolák, který… vlastně ani ne. Taró vůbec není průměrný, naopak je to na svůj věk téměř neuvěřitelný zastánce starých hodnot a vůbec konzerva jak od Hamé. Korejce považuje za podlidi, odsuzuje amerikanizaci mládeže, neuznává rovnoprávnost žen, incest atd.. Proti zavedeným zvyklostem do své sbírky přidává i nesnášenlivost vůči homosexuálům a transvestitům (to mi sice vzhledem k dlouhé tradici herců převlékajících se za ženy přijde trochu jako scénáristický kiks, ale zjevně účel světí prostředky). Jen školní řád mu nejspíš brání v tom, aby nenosil čelenku s nápisem Božské větry. A protože takové smýšlení je pro mladého muže nebezpečné a může navždy ohrozit jeho kariéru (kdo by takovou lidskou zrůdu zaměstnal), doporučí mu jeho kamarád Tacuki speciální školní klub. Jak záhy zjistíte, nedělá to jen tak nezištně, krom toho, že je sám multikulturní po všech stránkách, má hlavu obarvenou na blond, chodí na kurzy hraní na etnobubínky atd., je také transvestitou, který se touží svému příteli svěřit a vyznat. Je asi jasné, že udělat to, Taró mu s výkřikem „Banik pyčo!“ napraví křivé zuby.

Klub se jmenuje „Dobrovolnický spolek 2. šance“ a jeho ministerstvem dotovanou náplní je napravovat devianty, jako je Taró. A když píšu napravovat, tak myslím všemi dostupnými prostředky. Léčba šokem je hned na prvním místě. Nečekejte obdobu amerických „anonymous“ skupin. Tady si s vámi o hořkém osudu nikdo povídat nebude. Všichni vědí, že máte problém, a poloamerická prezidentka ví nejlépe, jak ho řešit. Je třeba to z podobných zpátečníků vymlátit. Protože je to křehká byť emancipovaná dívka, na pomoc jí přichází celá řada terapeutů. Jako první korejská přistěhovalkyně, kterou Taró v minulosti napadl, a i když ho teď rajcují její prsa, nikdy by si nepřiznal, že se mu může líbit. Potom nás čeká žena Taróových snů, překrásná Jamato nadešiko (prostě typická Japonka staré školy), ze které se vyklube transvestita Tacuki. Když už nemohou jeho nadávky snášet, na scénu přichází sestřička, která jistě náhodou vede místní pobočku militantních feministek. Pokud vám tyto postavičky přijdou málo, jenom dodám, že postupem času se objeví i lesbička, mužatka a dokonce členové etno kapely. Taró se také bude muset postupně postavit dalším nekulturním zpátečníkům jako je on. Terapie probíhá velmi úspěšně, protože už po pár dílech je jasné, že se hrdinovi mlácení od menšinových terapeutů líbí a rád jim za to přenechává svoji svačinu i veškeré kapesné.

Co se animace týká, nečekejte žádné zázraky, ale do šedivého průměru dneška také nepatří. Na mravokárný seriál, který nemá líbivou kresbu, by totiž nikdo nekoukal. Po prvních dílech sice kvalita trošku kolísá, ale pořád je to méně než u většiny ostatních sérií letošního podzimu. Hudebním doprovodem sice nijak neoslní, ale opening i ending jsou příjemně chytlavé. Stejně tak nemůžete očekávat žádný scénáristický skvost, ale na odreagování stačí. Doporučil bych asi všem, které rajcuje představa, že je bude týrat a ponižovat dívka/chlapec jiné barvy pleti. Ty, kteří hledají nějaké šťavnaté ecchi, asi zklamu, kreslíři se sice snaží ukázat, že etnická krása má šmrnc a je sexy, ale fanservisový ráj nehledejte. Seriálu by se pak měli vyhnout všichni ti, kteří na sobě při slabikování tohoto textu mají výše uvedenou značku oděvů.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz)