Zápisník veterána veterána

A jak řekli, tak udělali. Výsledek jejich snažení se jmenuje Koufuku graffiti… a je to porno. Food porno, abych byl přesný a nenavnadil trochu odlišnou cílovou skupinu. Aby toho nebylo úplně málo, také by se dalo mluvit o pornu animátorském. Peníze tečou prakticky z každého záběru, každého detailu, každého pohybu. Bohužel jsou právě peníze pravděpodobně tím jediným, čím se na sérii nešetřilo. Posuďte sami. Hlavní hrdince umřela babička a tak žije sama, protože rodiče samozřejmě pracují v zahraničí. Ostatně jako naprostá většina anime rodičů. Japonsko musí být fakt příšerná země, když každý schopnější dospělý utíká za prací do ciziny. Ale zpět k hrdince. Žije sama, vaří si sama a zjišťuje, že jí to samotné už ani nechutná, že je to nuda a vůbec to má jak na samotce. Ne, že by neměla kamarádky, ale je příliš hloupá na to, aby je někdy třeba pozvala. Tedy do doby, než jí je jako občasná přespávající vnucena jiná dívka, které pro změnu doma vaří z Kuchařky Ládi Hrušky (limitované edice pro skalní příznivce strany zelených). Začíná vám svítat? Bingo, právě jste pochopili CELOU zápletku tohoto seriálu.

Nejsem velkým příznivcem sérií spadajících do kategorie „ze života“. S klidem přiznávám, že mě značná část obyčejně lidsky nudí. Nepotřebuju koukat na to, jak holka půl hodiny spí, jak malé holčičky roztomile žvatlají o blbostech, puberťák nedokáže oslovit dívku nebo je čerstvý třicátník deprimovaný z práce. Od toho jezdím tramvají, tam to mám všechno najednou a nemusím koukat na pět různých sérií. Porno graffitti je koncentrací všeho, co na tomto žánru nemám rád. Je to jedna velká koncentrovaná nuda s postavami, jejichž život mě nezajímá. I kdyby některou z jinak jistě milých a skvělých dívek srazilo auto a její mrtvolu znásilnil bývalý katolický farář konvertující k militantnímu budhismu, nemohlo by mi to být víc jedno. Pokud by šlo o skutečnou pornografii, pravděpodobně by šlo o takzvané teoretické porno pro ženy stvořené profesionálními jakoženami, které sice mají jasnou představu, co by se mělo normální ženské líbit, ale nikdy je nenapadlo se opravdu zeptat. Stručně řečeno, každý normální divák i divačka by proklikávali ve snaze najít alespoň pár scén, které by ospravedlnily zabrané místo na disku.

Snažil jsem se, opravdu snažil. Po prvním dílu jsem doufal, že mě jako člověka, který jídlo miluje ve všech formách i tvarech, série druhým nějak osloví. Nestalo se, ale dal jsem šanci i třetímu. Bohužel, zázrak nenastal. Scénárista Koufuku by mohl prostě nudit za vlast. Ani avizovaná čtvrtá (kvalitním jídlem nedotčená) kamarádka (zatím vlastně pouze neznámá sousedka) se prozatím neukázala a na další díl už nenajdu sílu. Což je velká škoda, protože ohledně zpracování nelze Shaftům opravdu nic vytknout – to, že se značně liší od fillerových dílů Naruta a Bleache, pozná i slepý (a sem tam možná i někdo ze skalních fanoušků). Vlastně mě ani nenapadá, kdo na takovéto věci může koukat. Studenti sociálních studií? Fildy? Zapšklí intelektuálové z pražské kaváčajovny? Nebojte se, klidně se v diskuzi přiznejte, rád bych pochopil, jaký životní osud lidi ke sledování vede. Pro vás ostatní mám jednoznačný tip – pokud máte rádi food porn, sledujte třeba Food porn daily. Taky si zaslintáte a nebudou vás u toho rušit nezajímavé postavy.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
•