Ne, že by samotný nápad byl nějak zvlášť šílený nebo tak něco. Jen jsem prostě o aktuální produkci v této oblasti nevěděl vůbec nic a naivně jsem si myslel, že snad narazím na nějaké zajímavé či snad sledování hodné kousky. A koneckonců, beztak podle návštěvnosti jednotlivých článků mezi mými čtenáři převažují zvrhlíci, tak jim aspoň udělám radost. Nevěda jak začít, vzal jsem si na pomoc anidb a podíval se po nejlépe hodnocených 18+ OVA letošního roku. Ty nejlépe hodnocené najdete v tomto článku.

Moje paní to má ráda

Tatínek odjel na služební cestu a nechává doma svoji mladší dcerku, aby si vyšla na letní slavnosti se svým klukem. Proti všem očekáváním doma zůstává i dcera starší, aby tu mladší mohla za pomoci zvrhlého služebnictva sledovat. V mezidobích zneužívá svého osobního sluhu k rozličným úkolům poměrně jednoznačného charakteru. Mladší sestřička mezitím natěšeně pobíhá po festivalu, pod jukatou naprosto naostro, a hledá trošku soukromí. Co bude následovat je nejspíš jasné i průměrnému fanouškovi Cinema Bizzare. K mé nebývalé hrůze se navíc autoři pokoušejí i o něco jako humor. Vzhledem k tomu, že jde o druhý nejlépe hodnocený kousek letošního roku, očekával jsem alespoň náznak děje, vykreslení postav nebo vztahové hloubky. Do hloubky se sice jde, ale…

Kvalitní hodnocení tak muselo OVA nahnat jinde. Nejsem nijak silně vzdělán v oboru, takže nemůžu soudit, nakolik použité polohy a techniky vyčnívají, ale pokud bych měl porovnávat s nedávno zmíněným Yotsuga no sora, pak jde o nudný průměr. Oprávněně začínám mít podezření, že čím víc dělají hrdinky boink boink, tím vyšší je výsledné hodnocení. Pominu-li poprsí, hrdě nesoucí bradavky o velikosti pinpongového míčku, průměrného diváka zarazí obvod stehen, který přepočtený na naše podmínky bude zhruba kolem 65cm (více než hlavy mužských postav), a spolu s ním vpravdě epické pozadí odhadem kolem 140cm. Pokud mi do této chvíle nebylo jasné, proč hrdinové hentai často disponují kladélkem rozměrů mužské paže, po shlédnutí tohoto kousku jsem prozřel. Oni nemohou být vybaveni méně, vždyť by si hrdinky nějaké penetrace ani nevšimly!

Rin X Sen: Nebohá učitelka vs. delikventi

Snoubenec hlavní hrdinky po sobě zanechá dluhy a zmizí. Nebohá dívka tak musí přijmout místo učitelky na střední škole, aby jeho dluh umořila. Ihned po nástupu zjišťuje, že se nejedná o žádnou výběrovou školu a začíná mít prazvláštní pocit, že všichni místní muži jsou sexem posedlá hovada. U pocitů nezůstane dlouho. K ději opět vše, o nějakých charakterech také nemůže být ani slovo. Hlavní hrdinka je blbá jak pumpa na saně a nic jiného než znásilnění bandou delikventů ji prostě logicky nemohlo potkat. Vsadím se, že na konci druhého dílu už se jí to bude líbit a bude na škole chtít zůstat natrvalo. Počítám, že půjde o takovou klasiku znásilňovacího žánru. Hodnocení má na anidb horší než předchozí případ, zjevně proto, že tvary (ač hypertrofované) už nejsou tak přehnané a bradavky stěží odpovídají průměru desetníku.

Loterie lásky!

Ušio si s Miharu užívá krásné dospívání (spočívající v souložení při každé příležitosti). Jenže co čert nechtěl, po jednom takovém ranním buzení Miharu s hlavou stále plnou… dojmů narazí čelem do sloupu. Procitá v nemocnici a ze své nedávné minulosti si pamatuje prd, naopak se začínají vracet vzpomínky, které by raději vytěsnila z hlavy. Na pomoc proto musí krom Ušia přispěchat mladší sestřička Futaba, aby se vše dalo co nejdřív do pořádku. Nevím jak vy, ale když zahlédnu jméno Futaba, je mi naprosto jasné, co bude následovat (ani vlastně nevím proč). A taky, že ano. Poživačná mladší sestra rozhodně nemíní nechat Ušiovo nádobíčko zahálet a vrhá se po něm s nezřízenou dychtivostí školaček (já nevím, někdy mám pocit, že kladélka anime hrdinů musí chutnat po svíčkové nebo co). Takže se milý středoškolák bude muset brzy pekelně ohánět. Přijde vám to jako málo hluboký děj? No já už si začínám zvykat. Vzhled hlavních hrdinek už se dostává do úrovně, kdy se mi ze sledování nezvedá kufr (+- reálné propozice a na moderní hentai vysloveně miniaturní poprsí č. 3-4 – i když nejspíš jen proto, že mladší sestřičce víc jak 15 nebude), možná proto hodnocení nepatří k nejvyšším. Krom celkem použitelné kresby stále totální nuda.

Hypnotizér ze střední

Sató má všechny předpoklady pro to, aby si v nejbližších letech nevrzl, pokud ovšem nenašetří na prodejnou ženu. Je otaku, nosí brýle, je obtlouslej, divnej a ošklivej k tomu. Na prestižní soukromé akademii, kam dochází, ho proto zcela logicky považují za odpad a nejraději by ho měli navždy z krku. Samo sebou mu to dávají zcela nepokrytě najevo a Sató si tak užívá dospívání plné šikany. Tedy alespoň do chvíle, než mu jeho strýček, geniální vynálezce, pošle mobil, s jehož pomocí zhypnotizuje, na co si vzpomene. Sató samozřejmě neváhá ani vteřinu. Hodina pomsty udeřila! Konečně svým spolužákům i učitelům ukáže, zač je toho loket.

Jako finální kousek jsem zvolil „nejlépe“ hodnocené hentai letošního roku. Děj sice také postrádá, ale když už nic, alespoň zvrácená Satóova povaha je vykreslena velmi hezky a do hloubky. Jeden má až pocit, že ho autor psal jako autobiografii. Ruku v ruce s úchylností hrdiny jdou také praktiky, ke kterým nutí své nebohé oběti. A jak už to u dlouhodobě týraných bývá, má touha po intenzivní souloži se chvílemi mísí s velmi detailně propracovaným týráním všech, které mu přijdou pod ruku. Kresba postav i jejich proporce jsou celkem koukatelné, i když důležité partie jsou i tady přifouknuté víc než by mi bylo milo. O žádný umělecký skvost rovněž nejde, ale je mi naprosto jasné, proč má tento kousek tak vysoké hodnocení (toho času 8.34). Přece jenom, kdo z ošklivých obrýlených a obtloustlých otaku netouží po podobném telefonu, pomocí kterého by si vzali každou, na kterou jejich libido ukáže?

Pár slov závěrem: Tento soupis je pouhou polovinou původně zamýšleného souhrnu hentai novinek za poslední rok. Na víc jsem neměl ani nervy ani žaludek. Možná někdy příště. A co si po dnešním sledování odnáším? Naučil jsem se, že coby příznivec drobných ňader mám v případě hentai smůlu, za drobné jsou tu považovány trojky. Také jsem pochopil, že moderní ecchi se nesnaží převzít roli hentai, spíše zkouší zaplnit díru na trhu vzniklou absolutní absencí děje ve „filmech pro dospělé“. Proto budu možná v budoucnu trochu shovívavější. Zjistil jsem i to, že srozumitelnost mluvené japonštiny u dívek velmi zlepšuje vložení velkého válcovitého předmětu do dutiny ústní a znásilňování je populárnější než vaření s Jirkou Babicou (i když technicky jde o totéž). Finální dojem je nicméně jasný. Když budu mít chuť na kreslenou erotiku, sáhnu po redikomi manze. Sice je pro holky, ale většinou se tam nějaký ten děj i objeví a člověk se nemusí bát, že u monitoru chytne mořskou nemoc.