Saja je takovou tou průměrnou studentkou střední školy, která má pár kamarádek a je jako obvykle neuvěřitelně dobrá ve sportech. Povahově jde o lehkomyslnou trubku, která má problém dojít do školy včas, protože je posedlá roztomilými věcmi a pácháním dobra. Jednomu je z té veselé a nadšené slečinky až blivno. Když zrovna nesedí ve škole, jako správná miko pomáhá otci ve svatyni, kterou její rodina už bůh ví kolik generací vede. Máma se opět nevyskytuje, ale údajně byla také miko. Její místo tak supluje hodný a hezký majitel sousedící kavárny, který rodince Kisaragi vyvařuje. Saja totiž jako správné moderní děvče vařit neumí. Vše přes den působí pohůdkově a idylicky, jenže když nastane noc, vše se mění. Po večerech totiž chodí naše hodná a lehkovážná Saja kydlit nadpřirozené stvůry, kterým říká Prastaří. Na rozdíl od předchozí verze ji ale nečeká žádné trauma z jejich objevení, od prvních minut seriálu zjevně moc dobře ví, co jsou zač.

První, co člověka, který viděl předchozí verze, praští do očí, je proměna grafiky. Návrh postav má totiž na svědomí CLAMP.  Kdo neví, o koho jde, ten si poctivě dogooglí, aby mezi ostatními fanoušky nebyl za burana. Na dlouhonohé prsaté postavičky si budu muset nejspíš chvilku zvykat. Přece jenom v Blood+ měly holky proporce poměrně normální. Druhá zásadní proměna možná leckomu v prvních minutách unikne. Už nejsme v hájemství věděcké fikce, nacházíme se na půdě fantasy. Tam, kde v předchozích verzích dominovala věda a snaha o poznání neznámého skrze techniku, nastupuje eintopf  v Japonsku zdomácnělých náboženství. A je poměrně jedno, jestli autoři později sáhnou k vědeckému vysvětlení. Mysticizmus prostě zůstane. Ruku v ruce s touto změnou pak dochází k proměně celkové atmosféry. Blood+ se celou dobu více či méně pokoušel o temný thriller. U Blood-C tak nějak… nevím. Celé je to takové veselé a rozjásané. Sice se vyskytují stejné motivy, ale nakolik to bude fungovat uvidíme až za pár dílů.

Celkové dojmy jsou zatím rozpačitě pozitivní. Nevím, jestli je tohle to, co jsem čekal, ale hrdinka je prozatím docela příjemné tele a má pár zajímavých spolužáků (prdlá dvojčata-zrzky incl!). Útěk od scifi zamrzí, ale třeba to budou mít  dobře vymyšlené i tak. Koneckonců je to Production I.G., že. Zatím to vypadá, že přesně v typickém japonském duchu do sebe montují šintó, taoismus a křesťanství. No a protože jsme s Christofem fandové této fajn společnosti a zároveň nemáme rádi, když někdo przní naše oblíbené seriály, rovnou jsme Blood-C začali překládat. Takže pokud vás tento neumělý popis zaujal, můžete mrknout na totaní release.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz),
Překlad: ToTan (cz),