Kirino je mladší sestřičkou Kjósukeho. Je vůči němu tak příjemná, ohleduplná a cituplná, že by od mezinárodní organizace otravných mladších sourozenců pravděpodobně dostala metál, pokud by nějaká taková existovala. Je talentovanou sportovkyní, geniální studentkou a zároveň fotomodelkou a to vše prosím v jejích 14 letech. Zapomeňte na tsundere, yandere nebo jakékoliv jiné podřadné -dere, tentokrát před vámi stojí dokonalá pizdere. Tak dokonalá, že se mi bohužel slušnější výraz nepodařilo najít. Panovačná, sobecká, zákeřná, sebestředná, přesvědčená o vlastní úžasnosti… no prostě něco jako když zkřížíte typickou tchyni, Davida Ratha a jako třešničku na dortu přidáte souhrn mých nejlepších vlastností. Kjósuke je (k jeho vlastní věčné škodě) přes toto všechno ideálním starším bratrem z edice Mirek Dušín. Pravda, zpočátku se snaží předstírat, že o existenci sestry téměř netuší, ale když jednoho dne čistě náhodou zjistí, že přes dokonalou fasádu je jeho sestra vlastně posedlý otaku úchyl, jsou jeho klidné dny jednou pro vždy sečteny. Normální bratr by tu malou zrůdičku začal vydírat, takže by měl do konce života klid, ale to by přece Pan Hodný neudělal. Vstupem do jejího pokoje tak překračuje pomyslný poslední bod návratu a ocitá se ve spirále idiotských a deprimujících šlamastik, do kterých ho jeho milovaná sestřička dostává. Je sice ujetá na ero tématiku sestřička+starší bráška, ale to přece neznamená, že by měla cítit něco k živému a navíc 3D bratrovi.

Samotný nápad nevypadal špatně, tak jsem se rozhodl, že seriál vyzkouším. Dnes už vím, že jsem neudělal úplně nejlépe. Ona totiž dobrá zápletka sama o sobě nestačí, chtělo by to děj někam posunout. Jinak se totiž stane to, co v tomto případě. Sranda funguje nějaké 2-3 díly, ale už tam člověk začíná mít pocit, že je to pořád na jedno brdo. Ano, autoři se nás sice snaží přemluvit, že není všechno takové, jak se zdá, takže se Kirino častěji začervená nebo zarazí, ale jen blázen by se nechal oklamat. K nějakému zázračnému vývoji nedochází a místo, aby se Kjósuke ohradil nebo ji usměrnil, začíná se u něj projevovat až lhostejná odevzdanost. Ani špetka vzdoru, pro svoji sestřičku přetrpí vše, ať si je pizda jaká chce. Jasně, po všech těch tsundere typech, u kterých je člověku od počátku jasné, jaké jsou to dobračky, to sice chtělo změnu, ale… sakra, vždyť tady je taky každýmu jasný, že je Kirino v podstatě chuděrka se zlatým srdcem, jen je nesnesitelná tak, že se na to nedá koukat. Co kdybyste po dlouhé době zase zkusili udělat opravdovou a čistokrevnou mrchu, páni scénáristé? Takto sice čas letí jako splašený, pizdička nám zestárne o 9 měsíců, ale teprve poté se začne aspoň „trošku napravovat“. takže 8 a půl měsíce kráva, ale posledních 14 dní celkem snesitelná holka. Jasný, to vám tak žeru…

Vývoj postav bych ale možná i oželel, pokud by se někam posouval příběh. Bohužel ani to se neděje, zápletka většiny dílů je tak stupidní, až to bolí, a absurdní, jako by ji vymysleli u nás v parlamentu. Kirino na jednu stranu zvládá bravurně skrývat svůj koníček pěknou dobu a navíc je ještě geniální, na tu druhou ví o otaku komunitě úplné kulové a není schopná při svém intelektu vymyslet nic, z čeho by od počátku nezářila cedule „z toho bude průser.“ U šestého dílu jsem ještě přemýšlel, proč to vlastně nedropnu. Později jsem se zařekl, že počkám, až to bude celé, protože jsem začal mít potřebu sledovat tzv. proklikem. Nakonec jsem Ore no imouto s vypětím sil dokoukal. Opravdu se mi nechtělo seriál zahodit, protože své světlé body má. V první řadě skvělou kresbu. Něco tak líbivého jsem u seriálu pro kluky dlouho neviděl. Je na ni radost pohledět a výjimečně se vám do očí z obrazovky necpou pětky kozy. Jako další velký klad nelze nezmínit hromadu otaku-fanservisu. A teď nemyslím to, že tu pobíhá několik těžce nezletilých lolitek s různými fetiši (ecchi tu nehledejte). Snad v každém díle můžete najít nějaké odkazy na otaku kulturu, na existující mangy, seriály, hry, internetové stránky a co já vím na co ještě. Jako volitelný klad potom pro extrémní masochisty mezi čtenáři přidávám postavu hlavní hrdinky.

Celkově jsou tedy dojmy spíš záporné než kladné, na mírný nadprůměr Pizdere táhne hlavně kresba. A to před námi visí hrozba alternativního konce v podobě DVD bonusu a také (dost pravděpodobná) druhá série. Skrývání otakismu není nic originálního, z podobných jsem psal například o Tajemství Haruky Nogizaky. Žádný incest mezi sourozenci nečekejte, pokud toužíte po milostném sourozeneckém vztahu, doporučím vám spíš Boku wa imouto ni koi wo suru. Hrdinkou je tam sice subinka, ale posesivní hlavní hrdina to snad vynahradí. Pokud se vám líbí kresba, pár dílů pizdy zkuste, jinak doporučuji leda tak těm z vás, kteří mají mladšího sourozence, abyste viděli, že ta malá bestie, co vám znepříjemňuje život, je ve skutečnosti andílek a mohlo by být mnohem hůř.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz)