Než vám odpovím, nejdřív takové krátké shrnutí děje a tak vůbec informace o co vlastně jde. Příběh vypráví o malé Erin, zelenooké dívence, která je se svojí mámou trpěna ve vesnici Ake. Její máma je totiž nejlepší pečovatelka o bojové ještěry široko daleko. A trpěna kvůli svým zeleným očím, které jsou všechno jen ne normální a které mají být důkazem, že její rod měl pletky s Kirinem, pokud jsem tomu dobře rozuměl. Erin prožívá svá dětská dobrodružství, zlobí jako každé normální dítě a jako máma se chce stát ošetřovatelkou ještěrů Touda. Na jednu stranu se dá říct, že pozvolné a bezstarostné anime o fantasy vesnici a malé holce. Jenže… na pozadí se rozjíždí válka. Ještěři Touda jsou hlavní zbraní polobožské vládkyně zvané Shin ou (pravý král) a jejích podřízených. A že jsou zbraní hrozivou. Kdo jsou útočníci, se můžu jen domýšlet, ale jasné je to, že se tento konflikt začne pozvolna dostávat do popředí celého příběhu.

Animace je… zvláštní. Místy připomíná Utawarerumono, V mámě Erin jistě poznáte Balsu z Moribita, ale jindy je taková jako… obrázková. Lépe to asi vyjádřit nedokážu. Prostě pozadí často působí více méně jako ilustrace knihy. Vypadá to poměrně jednoznačně na autorský zájem, ale budu si na to muset zvyknout. Nějak se ale nemůžu zbavit dojmu, že si díky tomuto záměru následně tvůrci usnadňují práci třeba v soubojových sekvencích a podobně. Také ending trpí jednou výraznou chybou – v polovině končí a celá předchozí sekvence jede nanovo. Hudba je příjemná, ending i písnička, kterou máma Erin zpívá v průběhu dílu, jsou parádní.

Proč tedy píšu, že bych Erin spoustě lidí spíš nedoporučil? To je prosté. Jde o příběhy malé holčičky. Navíc se zatím (možná i díky tomu, že seriál má mít 50 dílů) vypráví pozvolna – pozvolněji než v Moribitu. Takže rozhodně nemohu Erin doporučit těm z vás, kteří si na rozvleklost stěžovali u Moribita. Usnete u toho. Ale pokud máte náladu na ne úplně obyčejná dobrodružství malé zelenooké cácorky, vřele doporučuji.