A onou debilitou nemyslím konkrétně narážku na inteligenci protagonistů, přece jenom hlavní hrdina patří k největším géniům celého Japonska. U hlavní hrdinky se sice dá o nadprůměrném intelektu s úspěchem pochybovat, ale ani u ní to není TAK hrozné. Tedy většinou… možná. Ani ostatní hrdinové na tom nejsou zas až tak tragicky, byť většina z nich patří prospěchově mezi odpad střední školy, který může zapomenout na jakoukoliv slavnější vysokou školu.  Problém je někde jinde, ale o tom až později.

Příběh vypráví o naprosto klišé tématu – zamilovanosti po všech stranách průměrné Kotoko do vycházející hvězdy národního významu, Naokiho.  K tomu, aby ho dostala, využívá všech oblíbených (nejen japonských) dívčích zbraní. Od psaníček s vyznáním lásky, přes stalking až po ukřivděné pohledy a slzy. Samozřejmě, i přes to, že o ni zpočátku nejeví zájem, nemá chudák Naoki šanci, zvlášť když proti němu intrikuje vlastní matka (která je mimochodem vedle té mojí naprosto jednoznačným důvodem, proč by matky neměly o vztazích svého syna vědět, dokud neskončí). Kotoko je totiž ve svém chování neuvěřitelně vytrvalá. Což je bohužel také jediná věc, kterou může donést do vztahu krom svého těla (které se dá těžko počítat, protože to se tak nějak u dívek předpokládá, že budou mít tělo). Jinak je vzhledově průměrná, génius jako Naoki si s ní nemá moc o čem povídat, není vtipná, není bohatá, je neuvěřitelně nešikovná a dokonce i přes to, že je dcerou majitele restaurace, neumí vařit! Shoujo s TAKTO průměrnou až podprůměrnou hrdinkou jsem snad ještě neviděl.

Vlastně jediným důvodem, proč jsem InK sledoval, je prostinký fakt, že tam, kde většina seriálů končí, se tento rozjíždí. Někdy v polovině seriálu již nemá Naoki jinou možnost a Kotoko si vezme. Poté začínají řešit takové ty klasické problémy jako „ježiši já to nedostala“, „mami, proč kupuješ tunu dupaček?!“ a tak podobně. Navíc se nejedná o období pár měsíců, ale v průběhu seriálu uteče zhruba 10 let. Jeden by až nevěřil, jak moc super je, když má sem tam možnost vidět, jak hrdinové stárnou (a to i přes to, že postupem času mrví kreslíři animaci). Z toho plynou i komplikace při studiu na vysoké škole a následně na praxi. Kotoko, která se snaží stát zdravotní sestrou, aby mohla být mužíčkovi na blízku, bych teda jako ošetřovatelku rozhodně nechtěl, ale rozhodně bych ji doporučil například jako asistentku Dr. Kevorkianovi.

Bohužel i přes relativní kvalitu námětu bych seriál zejména mužské populaci rozhodně nedoporučil. Pokud se řadíte mezi ty, kteří nesnáší běžné dívčí kecání o čemkoliv možném, pokud si rvete vlasy, když jsou hrdinové příliš zabednění nebo se jejich charaktery v průběhu doby nemění, InK rozhodně není seriál pro vás. Většinu času se tam totiž nic jiného, než jsem právě popsal, neděje. Je to až k uzoufání. Naoki je sice génius, ale jeho debilita, co se týká chování k přítelkyni a následně manželce, je až do nebe volající, takovej kretén snad někdo na jeho úrovni snad ani být nemůže. Po většinu seriálu Kotoko ignoruje, chová si k ní jako ke kusu nábytku a dobrá je mu tak maximálně na to, aby měl kam šoupnout svého geniálního kašpárka. To, že kvůli tomu Kotoko věčně jen fňuká, místo aby ho poslala k vodě, nebo to nějak řešila, jen ukazuje, jak mohou být ženské hloupé. Jasně, je bohatej, ale aspoň milence si najít mohla. Takto člověk jen neustále sleduje, jak si zoufá a pak vrtí ocáskem jako nadšené štěně, kdykoliv se na ni manžel jen podívá. A přitom zpočátku bývala když už nic, tak aspoň roztomilá.

Kdo by doufal, že svatba něco změní, má smůlu, je to ještě horší. A právě to je podle mne oním základním mínusem celého seriálu. Čert vem teplého sestřičku v nemocnici, čert vem vskutku realisticky vykreslené (čti příšerné) kamarádky hlavní hrdinky. Je to právě délka, co seriál ubíjí. Kdyby místo 25 dílů udělali nějakých 15, bylo by to mnohem mnohem lepší. Navíc paradoxně jeden z nejlepších dílů, kdy se Kotoko seznamuje se širší rodinou Naokiho, byl zařazen až jako vzpomínkový 25. díl, tedy po skončení celého příběhu. Opravdu nevím, co si od toho tvůrci slibovali.