Onou hodnotou je v tomto případě nádech do romantiky, možná až do rabukome a sportem je tentokrát baseball, o kterém vím jen naprosto kusé informace, protože mne prostě nikdy nezaujal. Už z tohoto důvodu bych se Gross game obloukem vyhnul a vlastně ani nevím, proč jsem se podíval na první díl (možná za to mohl obrázek kočky, která se tam vyskytuje a má naprosto úchylný hlas). Nicméně stalo se a od té doby čekám na každý další díl. Co do sportovní složky, seriál nijak zvlášť nepřekvapuje. Půjde o cestu několika nadaných jedinců za slávou, kterou jim upírá samolibý trenér školního baseballového mužstva. Pozitivní je prozatím to, že se ve sportu neobjevují žádné nadpřirozené prvky typu „udělám dvojitého Salchowa, zkombinuju to s trojným Lutzem, vzniklým třením dodám míči rotaci a odpálím ho na bránu takovou rychlostí, že to brankaři upálí ruce a prorazí díru do zdi“, jak je ve zvyku například v  v již zmíněném Tsubasovi. Zápasy i tréninky jsou v podstatě ukázkou nefalšované dřiny a námahy.

Co činí seriál zajímavým jsou „lístečky“  z Tsukishima batting center. Lístečky proto, že jméno každé ze 4 Tsukishimovic dcer má listový význam. Nejstarší je „první lístek“,  další je „mladý lístek“ potom tu je „zelenný lístek“ a nejmladší „šarlatový lístek“. Jejich úchylná kočka se jmenuje Nomo a pokud vím, nic s listem to neznamená. No každopádně tyto lístečky jsou vykresleny poměrně zábavným způsobem. Tak, že by se za ně běžná rabukome stydět rozhodně nemusela. Nejstarší sestra zastupuje ženskou hlavu domácnosti, takže s tou si hlavní hrdina moc srandy neužije. S druhou už je to jiné. Wakaba se narodila ve stejné nemocnici a ve stejný den jako Kó, hlavní hrdina seriálu. Pokud někdo tipujete, že to bere jako znamení a je rozhodnutá se jednou za chudáka kluka provdat, máte bod. Od útlého věku ho miluje pravou nefalšovanou láskou a jejich budoucí vztah si pěkně nalajnovala (a to vč. data, kdy dostane snubní prstýnek).  Na druhou stranu je nutno uznat, že je velmi talentovaná a vůbec úžasná. Třetí sestřička, Aoba, k ní vzhlíží jako ke svému idolu a velmi nelibě proto nese, že Wakaba pořád mluví jen o „svém klukovi“. Kó to s ní proto nemá jednoduché a Aoba do něj reje jak jen může. Ani nemusíte hádat, že zamilování je na spadnutí a je to právě Aobino kousavé rýpání, které mne u tohoto seriálu drží.