Rovnou předestírám, že pokud hledáte zábavný seriál, nebude Tokyo Magnitude 8.0 nic pro vás. Nenajdete zde žádné lechtivé obrázky školaček, žádné nadpřirozené síly ani souboje namachrovaných týpků. Autoři se pokoušeli vycházet z odborných studií. A to jak vědeckých, tak psychologických. Síla zemětřesení byla navržena na 8 stupňů Richterovy škály (pokud si nedokážete představit jeho sílu podle čísla, doporučuji mrknout třeba na loňské zemětřesení v čínské provincii S‘-čchuan) a jako částečná předloha posloužilo Velké zemětřesení v Kantó, při kterém zahynulo přes 140 tisíc lidí a které srovnalo se zemí Jokohamu a jižní část Tokia. I osudy některých postav tak mají reálný základ, ač se příběh odehrává zhruba o 100 let později.

tokyo01tokyo02tokyo03

Hlavní hrdinkou je dvanáctiletá Mirai, která dává rodičům plnými doušky okusit první kapitoly nesmírné radosti a zábavy, které u nás říkáme puberta. Díky ní se celý její svět točí kolem mobilu, je urážlivá, náladová a vůbec příjemná asi jako elektrický úhoř v trenkách. Stejně jako spousta jiných v tomto věku si i ona přeje, aby jí dali všichni pokoj nebo ještě lépe, aby šel celý svět do prdele. Přání se jí plní rychlostí seismické vlny a chudák Mirai zjišťuje, že to není žádná sranda. Krom toho, že kolem ní naříkají ranění a ona má problém vstřebat, co se vlastně stalo, musí také v poškozené budově najít svého malého brášku a dostat se s ním přes zničené Tokio do jeho západní části, aby zjistila, jestli jsou její rodiče vůbec naživu. A nebude to mít jednoduché, krom zoufalých lidí a zničených cest ji po cestě mohou potkat dozvuky zemětřesení, jejichž síla může dosahovat i šesti stupňů.

tokyo04tokyo05tokyo06

Vzhledem k tomu, že seriál má mít pouze 11 dílů, nebál bych se jej doporučit jako vzdělávací materiál (a tak je také částečně zamýšlen) pro ty z vás, které podobné katastrofy zajímají. Pro ostatní může být zajímavou psychologie postav či fyzika budov. Pokud vás nebere ani jedno, s klidem můžete tento kousek pustit k ledu, nejspíš to nebude nic pro vás. Animačně nevybočuje z běžné produkce studia BONES, takže rozhodně neurazí. Dabing neurazí a hudba mne sice zaujala, ale o žádný nezapomenutelný skvost nepůjde. Jediné, co vás tedy může udržet u obrazovky jako Japonce (první díl překonal ve sledovanosti dosavadní rekord Nodame Cantabile), je realističnost. Jen doufejme, že se jí autoři budou držet.

Další informace: anidb (en), ANN (en), Akihabara (cz)